Unikátní svědectví o letecké obchodní cestě z roku 1937

Jan Antonín Baťa, jako snad žádný Evropan z jeho a dřívějších generací, předešel dějiny a proměnil ve skutečnost to, co je dnes běžně známo jako globalizace. Spolu se svým bratrem Tomášem se jako jeden z hlavních strůjců zúčastnil fantastického rozvoje mezinárodního podnikání, které však mělo lidskou tvář. Příklad jedinečný ve své koncepci přístupu všech – jak majitelů, tak dělníků; jak ředitelů, tak podřízených. Projevilo se to nejenom na práci, ale i na jejích výsledcích. Neúnavné a nesmírně tvořivé výzkumy nových obzorů, nových trhů a nových výhledů do světa byly tím hlavním klíčem k závratnému a ohromujícímu tempu růstu Baťovy světové organizace. Tato kniha patří k tomu nejlepšímu, co Baťa napsal, aby objasnil své revoluční myšlenky a plány do budoucna. Jako vždy mířil kupředu v čase. Přesahoval hranice, otevíral neznámá území, odvažoval se do neznáma a prozkoumal, co nebylo ještě prozkoumané. Nesl vysoko československou vlajku do všech koutů světa, hrdý na svoje kořeny a s vědomím, že ačkoliv malá svými rozměry, jeho vlast měla možnost stát se velkou díky tvořivosti a podnikatelské schopnosti, houževnatosti a vůli přemoci sama sebe a neustále se obnovovat.

Z doslovu Edity Baťové de Oliveira:

... Každý a kterýkoliv národ musí mít svoje hrdiny a své legendy. Jsou důležité, protože vytvářejí charakter národa, odvážného ducha jeho občanů a pevnou vůli jeho lidu. Naše malá zem, ještě zmenšená okleštěním a rozdělením po komunismu - a to, chvála Bohu, můj otec už  nemusel  poznat, protože jeho sen počítal nejen s Českou republikou, ale  také se Slovenskem, naše zem si nemůže dovolit zapomenout na svoje hrdiny a na své legendy.

Je to zločin spáchaný na dnešní a příštích generacích.

A i když se to bude podobat ješitnosti, protože jsem jeho dcera, podložená pravda je, že osobní legenda Jana Bati jako českého hrdiny by měla být podrobně vylíčena, aby živila sny o rozvoji a pokroku mateřské vlasti a jejích dětí.

Mnoho lidí zná pravdu o Janu Baťovi, ale málo z nich se dostatečně snaží, aby se jeho památce znovu dostalo místa, které jí po právu patří v českých dějinách.

Ale jako ty hrdinné plavce, o kterých básník Fernando Pessoa píše ve své básni, dějiny ho dříve nebo později ospravedlní.

Jan Baťa se bohužel nedožil toho, aby uzřel svoje jméno zapsané na čestné stránce českých dějin, ani svou památku a příklady znovu vybudované v celé své velikosti, ale plul do poslední chvíle za svým snem o velikosti a rozvoji pro svoje spolupracovníky a pro svoje dílo.

Žil a zemřel tak, jak ho Fernando Pessoa vylíčil: Plout je nutno – žít nikoliv.

Reprint původního vydání z roku 1937. Reprezentativní kniha formátu 172 x 243 mm v pevné vazbě s plátěným potahem, zlatou ražbou desek a přebalem má rozsah 272 stran textu a 64 stran fotografických příloh. Je opatřena doslovem Edity Baťové de Oliveira, dcery Jana Antonína Bati.

2. vydání (1. v Nakladatelství Marek Belza) vyšlo v červnu 2006

3. vydání (2. v Nakladatelství Marek Belza) vyšlo v červenci 2018