Nakladatelství Na Vidžíně

Odpovědi ministrů průmyslu a spravedlnosti České republiky Jana Vrby a Leona Richtera na interpelace poslance Jiřího Honajzra, prosazujícího restituci bývalého majetku firmy Baťa do rukou Tomáše Bati Jr. Jednání o modu vstupu firmy Baťa do restrukturalizace čs. obuvnického průmyslu patří dnes do oblasti historického bádání, nicméně upozorňuji na Richterovo hodnocení majetkoprávních poměrů ve firmě po smrti Tomáše Bati Sr. Přepis stenozáznamů z jednání České národní rady v únoru - květnu 1991:

 

ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1990

VI. volební období

185

Ústní interpelace

přednesené

na 14. schůzi České národní rady

konané ve dnech 6. - 8. února 1991

 

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám poslancům ČNR přehled ústních interpelací vznesených na členy vlády ČR na 14. schůzi České národní rady. Texty interpelací se řídí stenografickým záznamem.

...14.I04 Interpelace poslance Jiřího Honajzra vládě České republiky, jmenovitě Petru Pithartovi a ministrům Vrbovi a Richterovi, ve věci jednání vlády s firmou Baťa

Pane předsedající, dámy a pánové, omluvte moji hlasovou indispozici, jsem nachlazen a pokusím se být stručný.

Vznáším interpelaci na vládu ČR, jmenovitě na pány premiéra Pitharta a ministry Vrbu a Richtera ve věci jednání vlády ČR s firmou Baťa. Předevčírem byl tomu přesně rok, kdy jsem s mnohými z vás zasedl jako poslanec - kooptant do těchto lavic. Po celý tento rok jsem byl jako poslanec žijící ve zlínském okrese m.j. bombardován při každé příležitosti dotazy typu "jak je to vlastně s Baťou, kdy už ho tady budeme mít konečně zpátky?".

Protože jsem si dobře pamatoval, jak byl pan Baťa v Československu v prosinci 1989 vítán, snažil jsem se po celou tu dobu získávat informace ze všech možných stran. Osobními konzultacemi s ministry, s poslanci z národohospodářského výboru, se zástupci firmy Baťa a dalšími. Nechtěl jsem zatěžovat tuto sněmovnu věcí, která by mohla mít příchuť partikularismu. Dnes, kdy hodnotíme činnost vlády si dovolím tento problém otevřít.

Jistě všichni sledujete jak těžce a složitě v těchto dnech kdy přichází na světlo světa ve Federálním shromáždění zákon o mimosoudních rehabilitacích - ano v souvislosti přechodu k nové demokratické společnosti jsme přijali v zákonodárných sborech princip restituce vlastnictví majetku a je najednou obtížné posoudit co je a co už není spravedlivé. Chápu jak úzce souvisí otázka restituce s tolik potřebnou a očekávanou privatizací. Ostatně tento problém je už dnes plně v rukou Federálního shromáždění. Vláda České republiky však zaujala ve věci firmy Baťa stanovisko, které publikovala 10. ledna 1991 prostřednictvím společného prohlášení ministerstva průmyslu a ministerstva spravedlnosti. Vyplývá z něj jednoznačně, že Tomáš Baťa mladší nemá nárok na obuvnickou firmu Baťa, protože ani on, ani nikdo z příbuzných neuložil do veřejné úschovy akcie své firmy a nepřihlásil je podle vyhlášky č. 95/1945 Sb.

25. ledna se na aktivu funkcionářů Československé strany lidové ve Zlíně připojil ke zmíněnému prohlášení i místopředseda vlády pan Baudyš. Podle sdělení zlínských novin konstatoval, že pokud je pan Baťa ochoten při koupi akcií akciové společnosti Svit učinit bezkonkurenční nabídku, má šanci. Znamená to snad, že v našem tisku v souvislosti s tímto problémem publikovaná obava z monopolu jedné firmy najednou není tím nejpodstatnějším? V každém případě se zde nabízí možnost připravit jednoho člověka po druhém o totéž.

Shodou okolností se mi dostala do rukou kopie dopisu z 18. ledna 1991, který New Yorská advokátní kancelář zastupující od roku 1947 Tomáše Baťu mladšího adresuje ministru průmyslu panu Vrbovi. V podstatě se dá říci, že toto expertní stanovisko jednoznačně popírá ve zmíněném prohlášení obou ministerstev, zejména v tom, že akcie firmy Baťa nebyly podle dekretu č. 95 registrovány.

Vzhledem k tomu, že se v poslední době objevila v tisku řada rozporných názorů a stanovisek, žádám vládu České republiky, aby v odpovědi na tuto interpelaci seznámila Českou národní radu i veřejnost s celým průběhem jednání se zástupci firmy Baťa. A zejména pak s právním podkladem společného prohlášení ministerstev průmyslu a spravedlnosti.

Na závěr si dovolím poznamenat, že návrat firmy Baťa do Zlína je pro řadu jeho občanů i obyvatel širokého okolí jedním z měřítek konkrétnosti výsledků listopadové revoluce a akceschopnosti vlády vzešlé ze svobodných voleb. Děkuji vám za pozornost.

 

ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1991

VI. volební období

185 C

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance ČNR Jiřího Honajzera

na vládu České republiky

ve věci jednání vlády s firmou Baťa

 

Ministr průmyslu České republiky Jan Vrba odpověděl poslanci Jiřímu Honajzerovi na jeho interpelaci dopisem ze dne 15. března 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra průmyslu České republiky Jana Vrby na interpelaci poslance Jiřího Honajzera, která zní:

"Na pozvání čs. oficiálních míst navštívil T. Baťa v prosinci 1989 Československo. Při jednání, které s ním vedli tehdejší místopředsedové čs. vlády V. Komárek a Vl. Dlouhý, projevil T. Baťa ochotu ke spolupráci s čs. obuvnickým průmyslem. Nezávisle na tom bylo při tomto jednání dohodnuto, že společná komise odborníků pod vedením expertů fy Baťa provede podrobnou analýzu stavu čs. obuvnického průmyslu, která se stane výchozím podkladem pro zpracování návrhu na racionalizaci a rozvoj čs. obuvnického průmyslu.

V souladu s prosincovým jednáním s T. Baťou bylo v oficiálním dopise adresovaném T. Baťovi vyjádřeno jednak politování nad minulým vztahem oficiálních míst k jeho osobě, jeho rodině i k bývalým zaměstnancům firmy Baťa v Československu neoprávněně po roce 1948 persekuovaným, jednak uznání zásluh jeho otce o založení a rozvoj čs. obuvnického průmyslu.

Začátkem února 1990 se začalo s pracemi na podrobné analýze stavu čs. obuvnického průmyslu, a to podle věcného, časového a metodologického projektu připraveného firmou Baťa.

Začátkem března byla uzavřena první fáze prací, t.j. sběr informací, jejich posouzení z hlediska vypovídacích schopností a provázanosti mezi jednotlivými klíčovými oblastmi. Vlastní analýza, zpracovaná v Torontu skupinou expertů Baťova koncernu, nám nebyla dána k dispozici. Byly nám poskytnuty pouze její závěry, z nichž vyplynulo, že další efektivní rozvoj čs. obuvnického průmyslu je podmíněn

- hlubokými zásahy do současné jeho organizační výstavby, struktury výroby i stavu pracovních sil a jejich profesní struktury,

- modernizací výrobních budov, strojního zařízení a technologie i celé sítě maloobchodních prodejen obuvi,

- značnými investicemi ekologického charakteru.

Vytvořit tyto podmínky může obuvnický průmysl jen se zahraničním partnerem, který je ochoten v žádoucím rozsahu investovat a vzít na sebe i příslušná rizika.

Možné zapojení fy Baťa do procesu celkové restrukturalizace čs. obuvnického průmyslu při současné privatizaci bylo konkretizováno v návrhu projektu, který v závěrečné fázi prací na analýze předložili zástupci fy Baťa tehdejšímu místopředsedovi federální vlády Vl. Dlouhému.

Návrh uvažoval s restitucí bývalého majetku fy Baťa do rukou T. Bati resp. jeho rodiny. Tento návrh nebyl akceptován a další jednání s představiteli fy Baťa byla z federální úrovně přenesena na úroveň vlády republik.

V souladu s tím vláda ČR ke konci května 1990 projednala dosavadní průběh jednání s firmou Baťa a schválila další jeho postup a k jeho vedení zmocnila ministra průmyslu a ministryni obchodu a cestovního ruchu. Krátce na to pak došlo k setkání české reprezentace s představiteli firmy Baťa, na němž bylo dohodnuto

- zpracovat zásady, podle nichž by se měla rozvíjet spolupráce mezi českým obuvnickým průmyslem a firmou Baťa s tím, že o konkrétních závazných smlouvách o spolupráci mezi oběma stranami se bude jednat až na základě závěrů a doporučení, jež vyplynou z tzv. "obchodního plánu" zpracovaného skupinou Baťových a našich odborníků a specialistů americké poradenské firmy Mac Kinsey.

V polovině srpna 1990 byl návrh zásad spolupráce připraven, a to ve formě tzv. "Prohlášení o záměru". V téže době byl připraven i věcný a časový program (včetně odborného pracovního zajištění) prací na "obchodním plánu". Podle tohoto programu se začali již od 15. 8. 1990 sjíždět do Prahy odborníci firmy Baťa i poradenské firmy Mac Kinsey.

Při jednání vedeném s představiteli firmy Baťa dne 30. 8. 1990 byly uplatněny z naší strany k "Prohlášení o záměru" některé výhrady (skrytá restituce majetku, restrukturalizace a racionalizace obuvnického průmyslu na naše náklady, výjimky v legislativní oblasti) s požadavkem na úpravu příslušných jeho částí.

Při této příležitosti byl předán představitelům firmy Baťa námi upravený návrh "Prohlášení o záměru". Pro vyjádření stanoviska k tomuto revidovanému návrhu si představitelé firmy Baťa vyžádali zhruba 14ti denní lhůtu. Současně s tím však jednostranně odvolali práce na "obchodním plánu" a zahraničním expertům, kteří se za tím účelem sjeli do Prahy, dali pokyn k okamžitému odjezdu.

K našemu revidovanému návrhu "Prohlášení o záměru" nebylo však firmou Baťa zaujato stanovisko. Namísto toho předložili představitelé této firmy další svůj návrh, který obsahoval v předchozím návrhu uvedené a pro nás nepřijatelné požadavky.

Při společném jednání, které se uskutečnilo dne 13. 9. 1990, došlo k dohodě, podle které byl právníky obou stran vypracován kompromisní návrh "Prohlášení o záměru". V tomto návrhu byla eliminována většina speciálních výjimek v řídící a legislativní oblasti, přijatelným způsobem řešena otázka racionalizačních výdajů, práva rozhodovat o tom, které výrobní jednotky budou převedeny do privatizované společnosti Newco a čím firma Baťa vyváží své majoritní postavení v Newco. K posouzení tohoto kompromisního návrhu si firma Baťa vyhradila několikatýdenní lhůtu.

Dne 9. 10. 1990 došlo k další schůzce, na které představitelé firmy Baťa oznámili, že kompromisní návrh "Prohlášení o záměru" je pro firmu Baťa nepřijatelný a předložili další svůj návrh, jehož text je připojen v příloze.

Tak jako ve všech předchozích návrzích "Prohlášení o záměru" je i v tomto návrhu uplatněn skrytou formou nárok T. Bati na majetkovou restituci z titulu vlastnického práva k majetku firmy Baťa v ČSFR. Jeho nárok však nelze podle platného čs. právního řádu uznat. Právní důvody, pro které nelze uznat nárok T. Bati na majetek firmy Baťa v ČSFR, jsou objasněny v expertním stanovisku ministerstva spravedlnosti ČR k problematice nároků T. Bati ml. proti ČSFR, které bylo p. poslanci J. Honajzrovi zasláno ministrem spravedlnosti. K tomu je třeba dodat, že se opírají o výroky nezávislých soudních orgánů založené na právních normách platných před únorem 1948.

V "Prohlášení o záměru" jsou vyjádřeny principy, podle nichž by chtěla firma Baťa spolupracovat s českým obuvnickým průmyslem a postupovat při jeho restrukturalizaci. Tyto principy jsou nepřijatelné, poněvadž jsou v nich uplatňovány - kromě skryté restituce - některé požadavky, jež nejsou v souladu s principy ekonomické reformy nebo by vyžadovaly výjimky z naší legislativy, jak je patrno z těchto skutečností:

- vláda po konzultaci s firmou Baťa vytvoří z výrobní základny českého obuvnického průmyslu včetně maloobchodu, distribuce a zahraničního obchodu obuví akciovou společnost /MIDCO/,

- vláda uzavře s firmou Baťa smlouvu o řízení, na jejímž základě bude MIDCO řízeno - na náklady vlády - skupinou vedoucích pracovníků firmy Baťa. Podle opatření vyplývajících z "obchodního plánu" bude MIDCO racionalizovat a restrukturalizovat výrobu s cílem dosáhnout životaschopnosti výrobních jednotek,

- vláda ve spolupráci s firmou Baťa založí novou akciovou společnost /NEWCO/, do které budou z MIDCO převedeny ty výrobní jednotky, které se ukáží životaschopné. Výrobní jednotky neschopné konkurovat a ekonomicky se uplatnit zůstanou fakticky k řešení vládě,

- NEWCO bude řízeno firmou Baťa,

- firma Baťa /nebo pobočka určená Baťou/ obdrží náhradu za poskytnutí expertizy, řízení, školení pracovníků, za přístup ke světové maloobchodní síti, za poskytnutí know-how, za přístup k expertize vývoje výrobků a ke kapitálovým trhům a za rizika s tím spojená, nejméně 51% veškerých akcií NEWCO. Tyto akcie budou považovány za zahraniční investice v amerických dolarech a Baťa bude mít právo je repatriovat.

Přistupujeme k privatizaci státního majetku, abychom získali zahraniční kapitál nezbytný k oživení a modernizaci národního hospodářství. Zkušený a rozvážný zahraniční investor ve vlastním zájmu přinese s kapitálem know-how, trhy i účinný management. Firma Baťa však kapitál nepřináší; spíše si chce vytvořit možnosti pro vývoz kapitálu ve volné měně z České republiky. Přitom firma Baťa není v obuvnickém průmyslu ve světě jediná a její management už nepředstavuje světovou špičku. Přitom máme upřímný zájem o to, aby náš obuvnický průmysl spolupracoval s firmou "Baťa" ovšem na principu rovný s rovným při respektování čs. právního řádu a linie hospodářské reformy. Tento zájem vyvěrá především z úcty k velkému zakladatelskému dílu Tomáše Bati st., jehož práce si vážíme a vysoce ji oceňujeme. Tomáš Baťa zakladatel je pro nás symbolem houževnatosti, cílevědomosti, rozhodnosti, strategického myšlení a zdravého podnikání, tedy kvalit, které právě nyní tolik potřebujeme.

Vzhledem k tomu, že zástupci firmy Baťa nebyli ochotni ke kompromisům a z naší strany byl z právních i ekonomických důvodů jimi předložený návrh "Prohlášení o záměru" nepřijatelný, bylo další jednání pozastaveno. Za této situace se došlo k závěru, že k řešení problematiky restrukturalizace českého obuvnického průmyslu vyúsťující v reálný program postupu obsahující i aktivní obchodní plán a doporučení k procesu privatizace (se zahrnutím firmy Baťa) by bylo třeba přizvat ke spolupráci renomovanou zahraniční poradenskou firmu. Na základě uskutečněné prezentace byla ze 3 zahraničních firem vybrána ke spolupráci americká firma Arthur D. Little. Práce, na nichž se aktivně podíleli odborníci z českého obuvnického průmyslu a obchodu obuví, začaly v listopadu 1990 a byly ukončeny v polovině února t. r.

Analýza výroby a trhu, provedená firmou Arthur D. Little z pohledu faktorů konkurenceschopnosti, vyústila v doporučení programu restrukturalizace a strategie dalšího rozvoje obuvnického průmyslu, a to v těchto oblastech

- rozčlenění stávající a. s. Obuvnický průmysl Svit na samostatné podnikatelské subjekty a jejich specializaci na výrobu v takových tržních segmentech, pro jejichž realizaci existují i z perspektivního hlediska nejvhodnější podmínky;

- oddělení výroby komponentů a polotovarů /podešve a další obuvnické dílce, kopyta, formy a jiné zařízení/ do samostatných podnikatelských subjektů včetně důsledného vyčlenění všech ostatních činností, které nemají přímou souvislost s výrobou obuvi;

- oddělení maloobchodu od velkoobchodu s variantními formami vlastnictví a organizačního uspořádání jednotlivých prodejen.

Při tvorbě konkurenčního prostředí ve sféře maloobchodu se předpokládá existence nejméně pěti typů sítě maloobchodních prodejen (prodejny vzniklé na základě malé privatizace, prodejny provozované formou franchise, podnikové prodejny, redukovaná forma dnešní a. s. Obchod obuví, prodejny vymezené pro vstup zahraničního kapitálu do výrobní sféry s podmínkou maloobchodní sítě); o vytvoření těchto několika typů struktur je ministerstvo průmyslu ČR s ministerstvem obchodu a cestovního ruchu ČR dohodnuto.

Souběžně se změnami v organizačním uspořádání bude se výrobně technická základna obuvnické výroby modernizovat. Komplexní modernizace výroby je nutnou podmínkou k dosažení produktivity práce srovnatelné se špičkovou úrovní dosahovanou ve vyspělých ekonomikách a lze ji realizovat jen s pomocí zahraničního kapitálu. Prostřednictvím firmy Arthur D. Little projevilo zájem o různé formy spolupráce s perspektivou kapitálového vstupu do českého obuvnického průmyslu 20 zahraničních firem. Relativně nejvyšší investice spojené se zásadním růstem produktivity práce budou vyžadovat konfekční úseky výroby obuvi. Objem investic nezbytný k dosažení srovnatelné úrovně produktivity práce na těchto úsecích v intervalu 3 - 5 let se odhaduje na 40 mil. USD. Přibližně stejný objem investičních prostředků bude nutno vynaložit na modernizaci prvovýroby a výroby polotovarů.

Souběžně s růstem technickoekonomické a organizační úrovně výroby dojde v příštích 3 - 5 letech k absolutní úspoře asi 8 500 pracovníků. Se zřetelem k tomu, že bilanční roční úbytek pracovníků v obuvnickém průmyslu představuje 2 200 osob, neměl by postupný pokles zaměstnanosti vyvolat výrazný sociální problém. Počítá se s tím, že každá organizace bude mít v tomto směru zpracován soubor konkrétních opatření včetně rekvalifikačních programů /především pro ženy/ cílově orientovaných na likvidaci nebo výrazný útlum negativních důsledků poklesu zaměstnanosti v místě a okolí jejího sídla.

Syntetické závěry a doporučení, vyplynuvší z analýzy, byly dne 18. 2. t. r. předloženy aktivu vedoucích pracovníků obuvnického průmyslu, obchodu obuví, MP ČR a MOCR ČR. O týden později s nimi byli seznámeni představitelé firmy Baťa, kteří se k účasti firmy Baťa na realizaci programu restrukturalizace a dalšího rozvoje českého průmyslu nevyjádřili.

Dne 20. 2. t. r. projednalo představenstvo a. s. Svit za účasti ředitelů všech vnitřních strukturálních jednotek syntetické závěry a doporučení formulované ve zprávě poradenské firmy Arthur D. Little a vyslovilo souhlas s navrženým řešením. Současně projednalo jednotlivé kroky realizace záměru restrukturalizace výroby obuvi.

Předpokládá se, že strukturální přestavba a modernizace obuvnické výroby se uskuteční za pomoci poradenské firmy Arthur D. Little v plné pravomoci a odpovědnosti příslušných ředitelů organizačně právních jednotek ve 4 krocích:

V prvním kroku /k 1. 4. 1991/ se rozdělí a. s. Obuvnický průmysl Svit na 5 samostatných akciových společností /a. s. Svit Zlín, a. s. Bopo Třebíč, a. s. Sázavan Zruč n/Sázavou, a. s. Botana Skuteč, a. s. Toma Otrokovice/. Tyto organizační jednotky /s výjimkou Toma Otrokovice/ pracují v současné době v režimu samostatných ekonomických subjektů a jejich přechod na a. s. je podmíněn splněním legislativních náležitostí.

Ke stejnému datu bude v největší a. s. Svit Zlín uplatněna divizní organizační struktura, skládající se z 22 výrobních a obslužných podnikatelských jednotek a z ředitelství a. s.

V období od 1. 4. do 30. 6. 1991 se uskuteční první kolo nabídkového a výběrového řízení se zahraničními partnery majícími zájem o spolupráci s českým obuvnickým průmyslem. Předpokládá se, že v tomto kole vybraní zahraniční partneři budou ochotni investovat nejméně 10 mil. USD.

Ve druhém kroku /k 1. 7. 1991/ budou vyčleněny jako zcela samostatné akciové společnosti 3 organizační celky /Energie Zlín, Strojírny Zlín, Punčochárny Třebíč/.

V období od 1. 7. do 31. 12. 1991 se uskuteční druhé kolo nabídkového a výběrového řízení se zahraničními partnery; předpokládá se, že jejich vstup do českého obuvnického průmyslu bude spojen s přínosem investic ve výši nejméně 20 mil. USD.

Ve třetím kroku /k 1. 1. 1992/ budou

a/ z a. s. Svit Zlín vyčleněny jako samostatné a. s. výrobní jednotky: Slavičín, Dolní Němčí, Veselí, Ryžoviště;

b/ z a. s. Bopo Třebíč vyčleněny jako samostatné a. s. výrobní jednotky: Znojmo, Hrušovany a Strojírny;

c/ z a. s. Sázavan Zruč n/Sáz. vyčleněna jako samostatná a. s. strojírenská výroba.

V období od 1. 1. do 30. 6. 1992 bude uskutečněno závěrečné kolo nabídkového a výběrového řízení se zahraničními partnery, v němž by měl být zajištěn přínos investic ve výši kolem 50 mil. USD.

Ve čtvrtém kroku /k 1. 7. 1992/ dosáhnout cílovou podobu struktury podnikatelských jednotek v souladu se strategickým doporučením firmy Arthur D. Little zejména v nejsložitějším výrobním komplexu a. s. Zlín.

Počítáme s tím, že na restrukturalizaci, modernizaci a privatizaci českého obuvnického průmyslu a obchodu obuví se bude aktivně podílet firma Baťa. Prostřednictvím poradenské firmy Arthur D. Little vyzveme firmu Baťa Limited Toronto jako první mezi rovnými k spolupráci, a to v segmentu, který nejlépe vyhovuje charakteru tradiční Baťovy výroby včetně spolupráce v adekvátním rozsahu prodejní sítě obchodu obuví.

 

 

Příloha:

Prohlášení o záměru o vzájemné spolupráci

PROHLÁŠENÍ O ZÁMĚRU O VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCI

A. STRANY

Vláda České republiky (dále jen "vláda") a Bata Limited, z Toronta, Kanada (působící jako zástupce Bata Shoe Organization, dále jen "Bata"), vláda a Bata Limited, která jedná jménem Baťa (dále jen "strany") si přejí vytvořit skupinu konkurenceschopných průmyslových a komerčních podniků.

B. SPOLEČNÉ ZÁJMY,KTERÉ VEDOU K DOHODĚ O ZÁMĚRU

1. Strany jsou si vědomy jedinečnosti historie firmy Bata a situace v České a Slovenské Federativní Republice (dále jen "ČSFR"). S ohledem na vážný zájem Bati o ČSFR a vzhledem k jeho světové expertíze v řízení podniků a výrobě, vláda pozvala Baťu pomoci s restrukturalizací českého obuvnického průmyslu a zavedením tržního hospodářství v tomto průmyslu.

2. Baťa je ochoten pomoci vládě v ustanovení zásad tržní ekonomiky v obuvnickém průmyslu a případně se zúčastnit jako společný podnikatel a vlastník v obuvnickém průmyslu.

3. Strany jsou si vědomy rozsáhlého charakteru úkolů a rizik spojených s restrukturalizací průmyslového odvětví, které zaměstnává více než 40 000 lidí v České republice ("ČR"), a které bude v budoucnu silně vystaveno velké mezinárodní konkurenci. Strany prodiskutovaly možné způsoby zavedení Baťovy expertízy a přístupů k mezi národním trhům do restrukturalizace státních podniků. Strany uvažují o spolupráci na těchto projektech na dlouhodobé základně a budou se zabývat v rámci možností problémy celého průmyslu.

C. CÍLE SPOLUPRÁCE

1. Cíle kooperačních činností mezi vládou a Baťou budou následující:

a) vytvořit v ČR mezinárodně-konkurenčně schopný obuvnický průmysl, který bude používat moderních obchodních a průmyslových metod a který nebude pod státní kontrolou.

b) restrukturalizovat obuvnický průmysl tak, aby se vytvořily co největší možnosti pro jeho záchranu, a aby přispěl k zaměstnanosti a hospodářskému růstu.

c) prvním krokem k vytvoření mezinárodně konkurenčně schopného obuvnického průmyslu je přesvědčit se o konkurenceschopnosti podniků uvedených pod odstavcem D. 3.

D. ROZSAH A NAVRHOVANÉ USKUTEČNĚNÍ PROHLÁŠENÍ O ZÁMĚRU

1. Cílem tohoto Prohlášení o záměru je dohodnout se na principech a širokém rámci, který by umožnil vládě a firmě Bata úzce spolupracovat na budoucím vývoji podniků uvedených v § D. 3.

2. Toto prohlášení o záměru napomůže uzavírání podrobných dohod mezi vládou a akciovou společností nebo společnostmi Bata s cílem restrukturalizace českých obuvnických podniků uvedených v § D. 3. (dále "dohody") a zavedení soukromého vlastnictví. Toto Prohlášení o záměru zůstane platné až do doby, kdy budou takové dohody uzavřeny, nejpozději však do 1. března 1991. Tento termín může být posunut vzájemnou dohodou.

3. Toto Prohlášení o záměru zahrnuje maloobchod obuví, distribuci, koželužny, výrobu obuvi, podniky zabývající se exportem a domácími trhy v České republice, viz seznam v příloze 1. Strany se společně dohodly, že rychle a podrobně upřesní tyto podniky.

4. Obě strany si jsou vědomy, že právní provedení některých dohod, které by mohly vyplývat z tohoto Prohlášení o záměru, bude vyžadovat schválení příslušnými orgány. Dojde-li k takovým dohodám, vláda podnikne v přiměřeném čase žádané kroky k jejich uskutečnění.

5. S výjimkou té části, která se týká přípravy obchodního plánu a jak je stanoveno v § F. 4 (c), strany souhlasí, že toto Prohlášení o záměru nevytvoří ani nezruší žádná zákonná práva nebo závazky jakékoli vlády, agentury, zástupce, společnosti nebo jednotlivce.

E. ZÁKLADY SPOLUPRÁCE

1. Závazek k tržním zásadám.

a) Je zřejmé, že životaschopnost a schopnost konkurovat v mezinárodním měřítku jakékoli společnosti, nebo společnosti v soukromém vlastnictví, v rámci tohoto Prohlášení o záměru bude vyžadovat:

(I) všeobecnou volnost v řízení včetně volnosti v racionalizaci a restrukturalizaci výroby za účelem zvýšení produktivity;

(II) právo rozhodování ve stanovení typů výrobků a objemu výroby;

(III) možnost prodávat přímo na tuzemských a zahraničních trzích;

(IV) právo stanovit ceny na základě tržních podmínek;

(V) zavedení principů a systémů firmy Bata Shoe Organization.

b) Strany jsou si vědomy, že zatímco účinná restrukturalizace bude krátkodobě vyžadovat ústřední koordinaci obuvnického průmyslu, tato restrukturalizace si klade za konečný cíl demonopolizaci průmyslu.

2. Ujasnění budoucích záměrů ovlivňujících realizovatelnost

a) Má-li toto Prohlášení o záměru vést k úspěšným dohodám, musí být naprosto jasná podrobná realizace těchto vládních, ekonomických a politických záměrů a specifických závazků týkajících se jejich aplikace v obuvnických podnicích.

b) Ekonomicko-politické záměry, které musí být objasněny při realizaci dohod, zahrnují:

- přístup k restrukturalizaci a privatizaci;

- obchodní politiku včetně zákonů a předpisů ohledně vývozu a dovozu surovin a hotových výrobků, obchod se Sovětským svazem;

- investiční politiku včetně takových otázek jako je hospodaření se zahraničním kapitálem a převody zisku, přístup k československým a zahraničním kapitálovým trhům, daňový a kooperativní právní systém, měnový a kurzovní systém;

- průmyslovou a regionální politiku včetně ochrany životního prostředí a pracovního zákonodárství;

- politiku sociálního zabezpečení včetně pracovně právních vztahů v průmyslu.

c) Postup uvedený pod bodem G bude přesněji definovat podmínky, které musí převládat, aby se zajistila budoucí konkurenceschopnost obuvnických podniků. Strany budou potom jednat o tom, jak se tyto specifické podmínky budou uskutečňovat, aby se zajistila budoucí konkurenceschopnost obuvnických podniků s účastí firmy Bata.

F. STRUKTURÁLNÍ PRINCIPY

1. Počáteční struktura

a) Vláda a Baťa si uvědomují, že přestavba pokračující integrace obuvnického průmyslu včetně maloobchodu a distribuce v jednom celku jsou během přechodného údobí nutné pro záchranu obuvnického průmyslu.

(I) Vláda proto založí po společné konzultaci s Baťou akciovou společnost ve vlastnictví vlády (dále jen "MIDCO") co nejdříve a v každém případě před 15. listopadem 1990. MIDCO se bude zabývat maloobchodem distribucí obuvi, koželužnictvím, výrobou obuvi, vývozem a domácím marketingem, aby se zabránilo roztříštění obuvnického průmyslu. Do MIDCO budou též zahrnuty domácí tržní a nákupní agentury po prvním lednu 1991 obuvnické marketingové podniky pro vývoz a dovoz;

(II) Vláda podnikne nutné kroky k tomu, aby do MIDCO převedla výhradní a neomezené vlastnictví:

- veškerého majetku v ČSFR, který vlastní a nebo užívá každý z podniků uvedených pod bodem D. 3, včetně budov, pozemků, strojního zařízení, obchodů a ostatních aktiv,

- další místa či majetek v maloobchodní síti, které nejsou uvedeny v příloze I. Předpokládá se, že do MIDCO bude patřit tento další majetek v maloobchodní síti, včetně budov a půdy, které v současné době nejsou ve správě státního podniku "Obchod obuví". Upřesnění těchto míst bude provedeno v samostatném dokumentu, který připraví obě strany před 15. listopadem 1990.

(III) Vláda zachová vlastnictví všech akcií MIDCO a zajistí, že po dobu tohoto Prohlášení o záměru se nebude disponovat s vlastnictvím aktivy nebo pasivy MIDCO jinak než podle tohoto Prohlášení o záměru nebo normální obchodní praxí.

(IV) S uznáním důležitosti zavedení nového systému řízení podniků nutného pro přestavbu průmyslu, Baťa sestaví skupinu vedoucích průmyslových pracovníků, kteří budou řídit zavedení obchodního přístupu a znalostí, kterých bude zapotřebí pro soutěžení v tržním hospodářství. MIDCO bude řízeno Baťou za předpokladu podepsání smlouvy o řízení.

2. Kroky k restrukturalizaci a privatizaci průmyslu

a) Jak se uvádí níže pod bodem G., je nutno připravit obchodní plán pro konkurenceschopný obuvnický průmysl. Tento plán bude připraven ve spolupráci s vládou, která k tomu účelu použije státních příslušníků ČSFR a zahraničních odborníků v oblasti techniky a řízení, včetně zaměstnanců Bati. Hlavní část práce na obchodním plánu bude dokončena během 12 týdnů od podpisu tohoto Prohlášení o záměru.

b) Obchodní plán stanoví nezbytné kroky, které umožní obuvnickému průmyslu produktivně se zapojit do celkového přechodu národního hospodářství od plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství. Obchodní plán určí oblasti s vyhlídkami na tvorbu zisku, které mají budoucí potenciál, a které by mohly přilákat zahraniční investory.

c) Obchodní plán také vytyčí opatření, kterých bude zapotřebí pro racionalizaci nebo přestavbu těch prvků průmyslu, které nejsou schopny dlouhodobě konkurovat a ekonomicky se uplatnit v tržním hospodářství. MIDCO bude střediskem této racionalizace a přestavby.

d) Obchodní plán a další průzkum by mohly odhalit určité okolnosti, které by měly zvláště záporný vliv na obchodní konkurenceschopnost majetku obuvnického průmyslu. Některé tyto okolnosti by mohly zahrnovat náklady a závazky plynoucí z dřívějších činností národních podniků v ČR, jako například dohody nebo závazky dodávat výrobky nebo služby, které nejsou spojené s hlavní obchodní činností, nároky spojené s nápravou důsledků znečistění životního prostředí, nebo se zdravím a bezpečností pracujících, náklady sociálního rázu a následky neúčinnosti řízení v minulosti. Řešení shora uvedených problémů bude dosaženo ve spolupráci s vládou a bude popsáno v budoucích dokumentech. Strany však souhlasí se všeobecnou zásadou, že pokud výdaje budou následkem událostí předcházející privatizaci, bude za ně zodpovědna vláda. Strany dále souhlasí, že akciová společnost nebo společnosti v soukromém vlastnictví podle tohoto Prohlášení o záměru nemohou býti zodpovědny za náklady nebo služby městského rázu jako např. nemocnice, školy a podobné služby.

e) Tvorba nejlepší příležitosti pro dosažení dlouhodobého úspěšného a konkurenceschopného vybraného odvětví obuvnického průmyslu vyžaduje ustanovení nové obchodní společnosti nebo společností.

(I) Vláda proto založí ve spolupráci s Baťou novou akciovou společnost nebo společnosti (dále jen "NEWCO"), podle zákona ČSFR jednajícího o akciových společnostech a registrované jak předepsáno zákonem ČSFR o společných podnicích se zahraniční majetkovou účastí.

(II) Aktiva a další části obchodu MIDCO se převedou do NEWCO spolu s novými zaměstnanci. Jako všeobecná zásada bude platit, že aktiva převedená do NEWCO budou osvobozená od závazků a dluhů, mimo těch, které patří k normálnímu provozu obchodu a půjček. Stanovení aktiv a dalších součástí obchodu MIDCO, které se mají převést, a čas a metody převodu nebo převodů určí Baťa na základě obchodního plánu, dodatečně obchodní analýzy a názorů budoucích investorů v mezinárodních kapitálových trzích.

(III) V zájmu zajištění včasného přísunu cizího kapitálu, první převod aktiv do NEWCO s cílem vytvořit konkurence schopné obchodní jednotky se uskuteční před 30. červnem 1991.

(IV) NEWCO bude řízeno Baťou.

f) Bezprostředně po převodu jakýchkoli aktiv nebo jiných součástí obchodu z MIDCO do NEWCO, jak předpokládá toto Prohlášení o záměru, obdrží jak vláda, tak i noví zahraniční investoři a Baťa, podíl na kapitálu NEWCO.

(I) Náhradou za poskytnutí expertízy, řízení, školení pracovníků, za poskytnutí know-how, za přístup k expertize vývoje výrobků a ke kapitálovým trhům a za rizika s tím spojená, Baťa nebo pobočka Baťou určená, obdrží nejméně 51% veškerých akcií NEWCO.

(II) Noví zahraniční investoři obdrží podíl na akciích úměrný jejich příspěvkům.

(III) Vláda bude mít menšinu akcií v NEWCO a má v úmyslu poskytnout tyto akcie soukromému vlastnictví po projednání s Baťou o jejich dispozici. Aby se zajistila kontinuita Baťova řízení, akcie NEWCO vydané novým investorům nesmějí narušit Baťovo 51% vlastnictví.

(IV) Obě strany mají v úmyslu, že Baťa bude vlastnit akcie NEWCO a řídit NEWCO až do té doby, kdy se NEWCO postaví na obchodně konkurenceschopnou a stabilní základnu. Dále, ale bez omezení předešlých principů, strany se budou vzájemně radit o prodeji NEWCO akcií třetím stranám.

g) Baťa si vyhrazuje právo podmínit další spolupráci po dokončení obchodního plánu na základě:

(I) uspokojujících záruk, že akcie NEWCO přijaté přímo či nepřímo Baťou, budou považovány za zahraniční investice v amerických dolarech plynoucích do ČSFR a mající hodnotu, která se rovná té z nominálních nebo tržních hodnot, která je vyšší,

(II) poskytnutí plné ochrany a výhod firmě Baťa s ohledem na takovou investici.

h) Baťovy investice v NEWCO budou plně chráněny tak, jak přísluší kanadským osobám v rámci zamýšlené československo kanadské dohody o ochraně investic. V každém případě bude mít Baťa právo volně repatriovat jakékoli výnosy z prodeje akcií, návratnost kapitálu a dividend. S ohledem na odstavec E. 2. b. o vládních záměrech Baťa se zavazuje, že po dobu prvních pěti let od data ustavení NEWCO, podstatná část jakýchkoli výnosů bude reinvestována v České republice, pokud Baťa obdrží jasné závazky o těchto věcech dříve než dohody budou uzavřené.

3. Společné úsilí o marketing

a) Strany si uvědomují důležitost sovětského obuvnického trhu a Baťa očekává, že předpoklady o budoucí spolupráci budou ovlivněny schopností vlády umožnit Baťovi přístup k tomuto trhu.

b) Strany souhlasí s tím, že v budoucích dohodách se budou radit o tom, jak přechodné omezení dovozu hotových výrobků na domácí trh by pomohlo restrukturalizaci obuvnického průmyslu.

4. Maloobchodní prodej obuvi v České republice

a) Strany jsou si vědomy, že po dobu platnosti tohoto Prohlášení o záměru zůstanou současný český maloobchod s obuví a distribuční sítí bez porušení a budou úzce spojeny s výrobními kapacitami.

b) Společným cílem bude přeměnit značný počet maloobchodních prodejen spravovaných podniky pod bodem D. 3 na nezávislé koncesní prodejny. Tyto prodejny by mohly provozovat svou činnost na základě soukromého vlastnictví a využívat výhod služeb a know-how firmy Bata Limited a NEWCO při instalaci a řízení obchodů.

c) Vláda zaručí, že okamžitě po podepsání tohoto Prohlášení o záměru:

(I) všechny státní podniky přestanou vyrábět a prodávat výrobky pod ochranou značkou "Bata" nebo pod modifikací této značky;

(II) zruší každou registraci ochranné značky "Bata" nebo modifikaci této značky v jakékoli podobě v ČSFR a zahraničí pod jménem jakéhokoli státního podniku

nebo

převede vlastnictví značky "Bata", nebo modifikaci této značky v jakékoli podobě, v ČSFR a zahraničí, pod jménem jakéhokoli státního podniku, do vlastnictví, které určí Bata Limited;

(III) zajistí registraci obchodní značky "Bata" v ČSFR, jak to požaduje Bata Limited.

5. Financování

a) Po založení NEWCO a za podmínek zde vytýčených, Baťa se zavazuje zmobilizovat investiční kapitál jak ze svých vlastních zdrojů, tak i zdrojů mezinárodního kapitálového trhu, aby mohl financovat modernizaci, zdokonalení a obnovu NEWCO na firmu schopnou světové konkurence.

b) NEWCO bude mít přístup k financování v místní měně z bank ČSFR v souladu s příslušnými bankovními předpisy ČSFR a nebude vystaven ze strany vlády žádné diskriminaci, co se týče domácích finančních zdrojů.

6. NEWCO bude mít přístup ke službám v oblasti techniky, vývoje výrobků, obchodu, správy a k dalším službám a obchodním značkám od Bata Limited, a to za poplatky obvyklé u společnosti Bata Shoe Organization.

G. PROCES K USKUTEČNĚNÍ PRVNÍHO STÁDIA PROHLÁŠENÍ O ZÁMĚRU

1. Na základě tohoto Prohlášení o záměru strany souhlasí, že do konce 12 týdnů po podepsání tohoto Prohlášení o záměru se bude spolupráce stran sestávat hlavně ze dvou činností:

a) přípravy obchodního plánu pro veškerý obuvnický průmysl se závěrečnými doporučeními pro realizaci,

b) doporučení na změnu organizační struktury obuvnického průmyslu.

2. Činnost bude organizována podle návrhu v příloze II. Organizace projektu je odrazem společného úsilí stran, do činnosti budou zapojeni: ve vedoucí úloze zodpovědní činitelé Bata Limited využívající poradenských služeb firmy Mc Kinsey Company, zástupci vlády a českého obuvnického průmyslu.

3. Vláda bude hradit veškeré cestovní náklady v Československu, náklady na provoz kanceláře a ubytování, stravu, překladatelské služby a náklady spojené s komunikací pro pracovníky Bata Limited a Mc Kinsey.

4. Bata Limited bude hradit veškeré náklady včetně platů a mezd mimo území ČSFR spojené se zaměstnanci Mc Kinsey Company a Bata Limited.

5. Obě strany jsou si vědomy, že vzájemná výměna finančních a obchodních informací je nutná v zájmu úspěšné spolupráce.

H. JAZYK PROHLÁŠENÍ O ZÁMĚRU

Toto Prohlášení o záměru bude připraveno v českém a anglickém jazyce. V případě nesouhlasu překladů, česká verze je rozhodující.

Za vládu České republiky

Dne:

Za Bata Limited

Dne:

 

ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1991

VI. volební období

185 D

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance ČNR Jiřího Honajzera

na vládu České republiky

ve věci jednání vlády s firmou Baťa

 

Ministr spravedlnosti České republiky Leon Richter odpověděl poslanci Jiřímu Honajzerovi na jeho interpelaci dopisem ze dne 27. února 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra spravedlnosti České republiky Leona Richtera na interpelaci poslance Jiřího Honajzera, která zní:

"Podle všech zatím dostupných materiálů byl Tomáš Baťa st. v roce 1931 jediným akcionářem a tedy jediným vlastníkem firmy Baťa. Po jeho smrti 12. 7. 1932 byla v jeho sejfu nalezena listina, podle které prodal veškeré akcie firmy Janu Antonínu Baťovi. Jde o smlouvu, podepsanou Tomášem Baťou st., ke které Jan Antonín Baťa připojil prohlášení z 13. 7. 1932, podle něhož koupil akcie při ústním jednání. V poslední vůli ze dne 19. 5. 1931 naložil Tomáš Baťa st. se svým majetkem zcela v souladu s touto kupní smlouvou.

Dědicové Tomáše Bati st., jeho syn Tomáš Baťa ml. a manželka Marie Baťová platnost kupní smlouvy výslovně v pozůstalostním řízení uznali a později tak učinili i vůči finančním úřadům - na základě toho tyto úřady rovněž vyměřily dědickou daň a poplatek za převod majetku.

K dalšímu pohybu akcií došlo 14. 10. 1939, kdy - mimo jiné - Jan Antonín Baťa převedl 25% akcií na Marii Baťovou. Akcie byly po vytištění uloženy u Živnostenské banky v Praze. Jan Antonín Baťa, Tomáš Baťa ml. i Marie Baťová ještě v roce 1939 odešli do zahraničí.

Rozhodujícím pro řešení otázky nároku Tomáše Bati ml. na akcie firmy Baťa na území ČSFR je vydání dekretu č. 95/1945 Sb. Podle jeho §16 totiž bylo povinností vlastníka akcií uložit je do veřejné úschovy a přihlásit je. Protože se tak v tomto případě nestalo, propadly veškeré nepřihlášené akcie podle §18 zmíněného dekretu státu. Veškeré následující spory mezi Janem Antonínem Baťou a Tomášem Baťou ml. tedy nemohly nic změnit na vlastnictví československého státu k akciím firmy Baťa, týkajícím se podniků na našem území. Není totiž rozhodující, zda byl jejich vlastníkem Jan Antonín Baťa nebo Tomáš Baťa ml., neboť ani jeden z nich je neuložil do veřejné úschovy a nepřihlásil ve stanovené lhůtě, takže podle § 18 dekretu č. 95/1945 Sb. propadly státu.

Tomáši Baťovi ml. ovšem zůstala teoretická možnost uplatnit nárok na 25% akcií, převedených v roce 1939 Janem Antonínem Baťou na Marii Baťovou. Marie Baťová ovšem akciemi podle §68 odst. 1 bod 3 dekretu č. 134 ze dne 30. 9. 1946 zaplatila státu dávky z majetku a majetkového přírůstku. Uvedené závěry se netýkají eventuálního jiného majetku Marie Baťové resp. Tomáše Bati ml., ohledně něhož došlo k dohodě mezi vládou ČSSR a vládou Kanady o vypořádání finančních otázek z 18. 4. 1973.

Po publikaci tohoto stanoviska v denním tisku se na ministerstvo spravedlnosti České republiky obrátili dopisem ze dne 18. ledna 1991 právní zástupci Tomáše Bati, americká firma Sullivan a Cromwell s tím, že Tomáš Baťa ml. a jeho matka Marie Baťová se stali výlučnými vlastníky firmy Baťa a. s. Zlín. Uvedené stanovisko právních zástupců Tomáše Bati ml. je však ve světle shora uvedeného vývoje vlastnických vztahů k tomuto majetku v rozporu s údaji, které mají k dispozici československé úřady. Zejména jde o to, že podle obsahu spisu, v němž proběhlo pozůstalostní řízení po Tomáši Baťovi st., Tomáš Baťa ml. i jeho matka Marie Baťová v tomto řízení výslovně uznali platnost smlouvy, kterou předmětné akcie získal Jan Antonín Baťa. Totéž výslovně prohlásili i vůči čs. finančním úřadům, takže dědická daň byla vyměřena z částky nižší než jaká by byla, kdyby předmětem dědictví byla i akciová společnost Baťa. Právní zástupci fy Baťa byli o tomto stanovisku vyrozuměni dopisem ministra spravedlnosti ze dne 18. ledna 1991. V závěru tohoto vyrozumění ministr spravedlnosti ČR výslovně upozornil, že úřad jím řízený není nezávislým soudním orgánem, který by mohl v kontradiktorním řízení soudního typu zjišťovat podrobnosti skutkového stavu věci a z těchto zjištění dovodit závazné důsledky i po právní stránce. Takovým úřadem je jen příslušný čs. soud. Advokátní organizace Sullivan a Cromwell pak zaslala další dopis ze 30. 1. 1991, na nějž ministerstvo spravedlnosti reagovalo stručným sdělením ze dne 12. 2. 1991 v tom smyslu, že nemá důvodu měnit své dosavadní stanovisko. Zároveň však zástupce pana Tomáše Bati informovalo, že ve snaze vyvarovat se zbytečným nedorozuměním, je ochotno se s nimi setkat a případné další otázky, týkající se celé záležitosti projednat, resp. stanovisko ministerstva spravedlnosti podrobněji vysvětlit. Ani takové jednání však nemůže překročit rámec běžné právní konzultace, která bez ohledu na její výsledek nijak neomezuje pana Tomáše Baťu v možnosti obrátit se se svými nároky na příslušný československý soud.

 

 

ČNR 1990-1992 - stenoprotokoly | 17. schůze (obsah, pořad) | Středa 27. března 1991

Ministr průmyslu Jan Vrba odpověděl poslanci Jiřímu Honajzerovi na jeho interpelaci vládě ČR ve věci jednaní vlády a firmou Baťa (v tisku 185 je uvedena pod č. 14). Odpověď se předkládá jako sněmovní tisk 185 C. Na tuto interpelaci odpověděl také ministr spravedlnosti ČR Leon Richter. Jeho odpověď je uvedena v tisku 185 D. Prosím pana poslance, Honajzera, aby se vyjádřil k odpovědím na jeho interpelaci.

Poslanec Jiří Honajzer: Dámy a pánové, než se vyjádřím, tak bych chtěl předeslat, že zde zřejmě došlo k porušení jednacího řádu, protože odpověď pana ministra Richtera byla zaslána 27. 2. pouze mně a nikoliv ČNR. To, že je dneska na plénu k dispozici, je pouze z mé osobní iniciativy. Byl to přepis dopisu, který jsem dostal. Tolik na úvod. K odpovědi tak, jak byla předložena, mám zásadní výhrady, a proto ji odmítám. Vedou mě k tomu následující důvody. Pan ministr spravedlnosti Richter ve svém stanovisku v podstatě vyjádřil stejné skutečnosti jako ve společném prohlášení ministerstev ze dne 10. 1. 1991. Zcela pominul několik faktů, z nichž si dovolím uvést 2 následující. 1. Existuje odevzdávací listina okresního soudu ve Zlíně z 28. 6. 1933, podle které se Tomáš Baťa mladší a jeho matka stávají univerzálními dědici v poměru 3/4 ku 1/4. 2. Dne 17. 3. 1953 bylo zaprotokolováno u Lidového soudu v Gottwaldově - Zlíně, podání národních správců Baťovy společnosti, kteří v něm potvrdili tvrzení Tomáše Bati ml. a jeho matky, že akcie firmy Baťa byly podle § 16 dekretu č. 95 zaregistrovány. Tyto skutečnosti jsou v protikladu k tvrzení min. spravedlnosti a domnívám se, že skutečnost, že pan Baťa je jediným kanadským občanem čs. původu, který nebyl odškodněn za znárodnění, by se mohla stát předmětem sporu. Nakonec i pan ministr Richter uznává, že panu Baťovi nic nebrání v tom obrátit se na soud. Já se ptám. Tohle opravdu chceme? Tohle chceme v době, kdy člověk, který proslavil Československo v celém světě, kterého k nám pozvali nejvyšší státní představitelé po listopadu 1989 na pomoc, sám navrhuje kompromisní dohodu? Tohle chceme v době, kdy náš stát usiluje o nápravu křivd a aktivizaci zahraničních podnikatelů k investicím v Československu? Když pomineme ostudu kolem případného soudního sporu, je zde mnohem závažnější aspekt. Takovýto soudní spor by mohl trvat i několik let a to s moratoriem na privatizaci jakéhokoli sporného majetku. Odpověď pana ministra Vrby je velmi obsáhlá. Bohužel se k ní musím také trochu obsáhleji vyjádřit. Považuji ji za jednostrannou, tendenční a neúplnou.

1. Spolupráce s firmou Baťa byla posuzována izolovaně, tendenčním způsobem a neodpovědně. Průběh a způsob jednání měl nevyhovující charakter a po 15ti měsících je na mrtvém bodě. S hrozbou mezinárodního řešení a nedozírných následků. Žádám vládu o posouzení zodpovědnosti za tento stav a co nejrychlejší řešení.

2. Jednání vedou od jeho počátku centrální orgány federálního a národního stupně. Domnívám se, že již od počátku měl být do tohoto jednání přímým způsobem zapojen státní podnik Svit, kde se koncentruje věcná i morální zodpovědnost za rozvoj obuvnického celku s nemírným vlivem nejen na ekonomiku, ale také na příslušné regiony. Takovou odpovědnost nemohou ministerští úředníci zastávat, ani suplovat.

3. Naprosto nedoceněn a eliminován zůstal v hodnocení případných dohod fenomén firmy Baťa ve vztahu k pracovním kolektivům a k prostředí, ve kterém je jeho vstup očekáván. Kontinuita a působnost očekávaného stylu řízení, dosažitelné vztahy pracovníků k nové organizaci, ochota ke změnám a k účinné spolupráci, to jsou faktory nesmírně významné, o kterých však osoby jednající a rozhodující o dohodách s firmou Baťa nemají zřejmě tušení.

4. Poradenská firma A.D.L. je nepochybně známá a renomovaná společnost. Její náhled na další rozvoj obuvnického průmyslu nemůže však být jediným podkladem rozhodování. Tím nemůže být vyloučen eventuální parciální zájem nebo izolovaný pohled

5. Na str. 8 se v odpovědi hovoří o úspoře 8,5 tisíce pracovníků a bezproblémovém řešení bilančním ročním úbytkem 2 200 osob. Zapomíná se, že obuvnický průmysl je v daných oblastech dominantní a kromě úbytku řeší také bilanční roční přírůstky pracovníků. Závěr v tom smyslu, že pokles zaměstnanosti nevyvolá sociální problém, je nekvalifikovaný a nezodpovědný.

6. Jednotlivé podniky a pracovní kolektivy mají k řešení spolupráce s firmou Baťa podstatně jiné postoje. Např. akciová společnost ZPS Zlín je připravena kdykoliv uzavřít s firmou Baťa dohodu. Rovněž Rada města Zlína vychází k této spolupráci značně vstříc..

7. Chtěl bych ještě zdůraznit, že v květnu 1990 vláda uznala, že k případu a spolupráci s firmou Baťa je třeba zaujmout specifický přístup. Dnes ministerstvo průmyslu degraduje tento status na první mezi rovnými. Z celé odpovědi na moji interpelaci přitom jasně vyplývá, že mnohá nedorozumění souvisela s nevyjasněností legislativy v době, kdy probíhala jednání. Dnes je mnohem jasněji. Byl přijat zákon o mimosoudních rehabilitacích, byl přijat transformační zákon. Zde se nabízí možnost, kterou vláda přes veškerou proklamovanou vstřícnost zcela opomíjí. Tuto možnost nabízí dikce odstavců 2 a 3 § 10 transformačního zákona. Dovolím si krátce ocitovat odst. 2. "Vláda České a Slovenské Federativní republiky nebo vlády republik si mohou vyhradit schválení privatizačního projektu účastí."

8. Zarazilo mě, že se pan ministr Vrba ve své odpovědi datované 15. 3. 1991 vůbec nezmínil o návrhu společné dohody, která byla v Hospodářské radě vlády projednána a odmítnuta ještě před tímto datem. Dovolím si z ní jenom velice krátce ocitovat: "Firma Baťa vloží do společného podniku. kapitál na modernizaci obchodní sítě v prvé fázi nejméně 10 miliónů amerických dolarů. Firma Baťa bude vytvářet další společné podniky s neobuvnickým programem s těmi českými podniky, které o to projeví zájem (zatím Kovosvit Sezimovo Ústí, Fatra Napajedla, ZPS Zlín) s tím, že firma Baťa vloží do těchto podniků svůj kapitál a pomůže těmto podnikům najít další zahraniční kapitál nutný k rozvoji a modernizaci. Dividendy firmy Baťa budou trvale ukládány do nadačních fondů na rozvoj Moravy. Firma Baťa se vzdává nároku na majetek vůči československému státu." Tyto body jsou součástí navrhované dohody, která byla odmítnuta.

Úplně na závěr bych chtěl konstatovat, že skutečnosti uvedené v odpovědi na interpelaci se v zásadních otázkách rozcházejí s informacemi, které jsem shromáždil za posledních 6 týdnů. Vyvolává to ve mně nedůvěru k postupu českého ministerstva průmyslu v cause Baťa, a proto hodlám pokračovat za spolupráce s několika poslanci ČNR a FS v dalším prověřování skutečností týkajících se tohoto případu. Čili odpovědi odmítám. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Honajzerovi za jeho vystoupení, slovo má pan ministr spravedlnosti Leon Richter.

Ministr spravedlnosti Leon Richter: Vážená paní předsedkyně, pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci.

1. pokud se stalo nedopatření v adresování mé odpovědi panu poslanci Honajzerovi a nikoli ČNR, omlouvám se za to, došlo zřejmě k tomu v důsledku nedopatření při koordinaci obou odpovědí na interpelaci směřovanou k dvěma adresátům,

2. požádal jsem - dalo by se tak říci, nezávislou expertní skupinu právníků složenou z osob znalých starého práva platného v letech, kdy zemřel původní majitel firmy Baťa, otec nynějšího Tomáše Bati, aby se zabývala celou problematikou z hlediska předpisů platných v době, kdy nastala rozhodná událost, to znamená v roce 1932.

Stanovisko, ze kterého čerpám svůj názor, je plně podloženo předpisy a nejen předpisy, ale i fakty vyplývajícími z dědického spisu, z něhož je zřejmé, že Tomáš Baťa starší ke dni jeho úmrtí 12. července 1932 už nebyl majitelem firmy Baťa, protože tuto převedl přede dnem svého úmrtí na svého bratra Jana Antonína Baťu. Čili firma Baťa nebyla předmětem dědictví, a proto také nemohl dědictví spočívající v této firmě, nabýt jeho syn a pozůstalá manželka Marie Baťová. Z toho vyplývá celá řada dalších důsledků z této akce se odvíjející. Kdyby tomu tak nebylo, samozřejmě by dědicem byl jeho syn, tedy nynější Tomáš Baťa mladší a Marie Baťová jako pozůstalá manželka.

Chtěl bych zdůraznit, že to, co pan poslanec uvádí, že v odevzdací listině, kterou zde citoval, je dědicem jmenována manželka Marie a syn Tomáš Baťa, to je samozřejmé, protože majetek zůstavitele, tedy zemřelého Tomáše Bati staršího, nepozůstával pouze z majetku spočívajícím v té firmě, ale byl tady celý další rozsáhlý majetek a jeho dědici se samozřejmě stali jeho pozůstalá manželka a Tomáš Baťa mladší. Čili odevzdací listina, jak ji citoval pan poslanec, je pochopitelně správná, jenže firma nepřešla na Tomáše Baťu a Marii Baťovou. Ostatní akty, o nichž se zmiňuji ve své zprávě a které tedy nastaly někdy později, na počátku německé okupace, tak ty už jsou fakty odvozenými a byly v podstatě právními úkony zastírajícími určitou skutečnost a nemají s podstatou této věci nic společného.

Pokud bychom i přesto uznali tyto akty, to znamená rozdělení některých akcií z roku 1939, tedy z počátku okupace, na Marii Baťovou, tak nicméně podle platných předpisů, tzn. dekretu prezidenta republiky 95/45 Sb., protože nebyly přihlášeny do úschovy podle tohoto dekretu, propadly ve prospěch státu. Jedině z tohoto důvodu, ani kdybychom tedy uznali opodstatněnost těch převodů akcií v roce 1939, tak ani z tohoto důvodu nemůžeme přiznat ani Tomáši Baťovi, ani Marii Baťové žádné nároky.

Tomáši Baťovi nyní v současné době přísluší jediný právní nárok z důvodu rehabilitačního, protože Marie Baťová byla odsouzena někdy v 50. letech pro neoprávněné opuštění republiky, bylo jí vysloveno propadnutí majetku a ohledně tohoto majetku se nyní Tomáš Baťa může ucházet v rámci odškodnění za toto neoprávněné odsouzení podle nynějšího zákona 119/90 Sb. plus nyní přijatého zákona o mimosoudních rehabilitacích. Jiný nárok Tomáši Baťovi nepřísluší.

Toto je jednoznačné stanovisko, které jsem si ještě nyní, poté, co odezněla ta jednání s americkými firmami zastupujícími zájmy Tomáše Bati, tak jsem si to nechal ověřit ještě zvlášť v archivu ve Zlíně, kde všechny listiny, které jsou k dispozici, potvrzují závěr této expertní skupiny, o níž se ve svém stanovisku vyjadřuji.

Nicméně, protože ze strany Tomáše Bati byly uplatňovány vůči tomuto státu některé nároky, neuzavřel jsem se těmto nárokům a nabídl jsem firmě Cromwell a Sullivan, aby v případě, že budou mít nové důkazy, které by jakýmkoliv způsobem zpochybňovaly závěry, ke kterým jsme dospěli, aby je předložili, že je společně projednáme, posoudíme, protože samozřejmě ani my nemáme zájem na jakýchkoliv sporech. Nemohu ovšem akceptovat takové stanovisko, podle něhož bychom uznávali nároky, které podle práva a podle dosavadních závěrů, k nimž jsme dospěli, Tomáši Baťovi nepřísluší. To neznamená, že bychom v rámci obchodního jednání s firmou Baťa, tak, jak bylo naznačeno, nemohli vstoupit v jednání a nemohli vyřídit tyto věci způsobem, který příznivci této firmy považují za adekvátní. Domnívali jsme se shodně na posledním jednání, které v této záležitosti bylo vyvoláno, že by Tomáši Baťovi mělo být přiznáno právo primus inter pares, protože k tomu podle mého soudu bychom povinováni morálně být měli. Pokud se týká právních majetkových nároků, pokud se nezmění současný skutkový stav, z něhož vycházíme, nároky uznat nemůžeme.

To jsem považoval za nutné dodatkem k obsahu vyjádřeném v tisku 185D vám ještě sdělit.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji za vaše vysvětlení. Hlásí se pan poslanec Honajzer.

Poslanec Jiří Honajzer: Děkuji za vysvětlení. Vaše odpověď měla směřovat k tomu, že jste nezpochybnil možnost sporu, což je věc, od které se mohly odvíjet další skutečnosti. Jsem rád, že jste mi to potvrdil. Vyzývám premiéra Pitharta, aby na příštím plénu zaujal stanovisko k problému i on.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Trváte na tom, pane poslanče, co jste řekl, to znamená, že nesouhlasíte? (Ano.) Kdo se další hlásí do rozpravy? (Nikdo.) Rozpravu uzavírám. Navrhuji přijetí následujícího usnesení.

"ČNR nesouhlasí s odpověďmi na interpelaci poslance Honajzera uvedenými ve sněmovních tiscích 185C a 185D." Kdo je pro? (46) Kdo je proti? (32) Zdržel se hlasování? (46) Návrh usnesení, jak jsem jej přednesl, nebyl přijat.

Navrhuji následující usnesení:

"ČNR souhlasí s odpověďmi na interpelace poslance Honajzera uvedenými ve sněmovních tiscích 185C a 185D." Kdo je pro toto usnesení?

Poslanec Miloslav Výborný: Mám technickou připomínku, aby se hlasovalo o každém tisku zvlášť.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Interpelace poslance Honajzera s touto procedurou souvisí. Má někdo vážné výhrady proti tomu, co navrhoval poslanec Výborný? Nemá. Dávám návrh hlasovat o tomto:

"ČNR souhlasí s odpovědí na interpelaci poslance Honajzera uvedenou ve sněmovním tisku 185C." Kdo je pro? (15) Kdo je proti? (41) Zdržel se hlasování. (73) Toto usnesení nebylo přijato. Dávám návrh na usnesení.

"ČNR souhlasí s odpovědí na interpelaci poslance Honajzera uvedenou ve sněmovním tisku 185D." Kdo souhlasí s tímto návrhem (185) Kdo je proti? (10) Zdržel se hlasování? (35)

Konstatuji, že odpověď ministra vnitra ve sněmovním tisku 185D byla sněmovnou přijata.

Odpověď ministra Vrby nebyla přijata, nebylo k ní přijato žádné usnesení. K této záležitosti se budeme muset vrátit na některé z příštích schůzí.

(Technická připomínka z pléna: interpelaci jsem směroval na pana premiéra, chtěl bych, aby zaujal i on konkrétní stanovisko.)

Děkuji za pana premiéra za upozornění.

 

ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1991

VI. volební období

185 I

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Jiřího Honajzera

na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta,

ministra průmyslu České republiky Jana Vrbu

a ministra spravedlnosti České republiky Leona Richtera

ve věci jednání s firmou Baťa

 

Ministr průmyslu České republiky Jan Vrba zaslal dodatek ke své odpovědi na interpelaci poslance Jiřího Honajzera (Tisk 185 C) dopisem ze dne 3. května 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě dodatek k odpovědi ministra průmyslu České republiky Jana Vrby na interpelaci poslance Jiřího Honajzera, která zní:

"K vystoupení p. poslance Jiřího Honajzera na 17. schůzi ČNR k mé odpovědi na jeho ústní interpelaci ze 14. schůze ČNR a věci jednání s firmou Baťa považuji za nutné uvést toto:

1. V předložené odpovědi byli poslanci pravdivě a nezaujatě informováni o průběhu jednání a seznámeni s návrhem zásad, podle nichž chtěla firma Baťa rozvíjet svou spolupráci s českým obuvnickým průmyslem.

V návrhu zásad byly promítnuty - kromě skryté restituce - některé požadavky, jež z právního a ekonomického hlediska nebylo možno akceptovat. Nepřijatelný byl především požadavek, aby stát na vlastní náklady a riziko (hospodářské i sociální) a podle záměrů firmy Baťa obnovil životaschopnost výroby a distribuce obuvi a pak předal firmě Baťa bez adekvátní protihodnoty 51% vlastnických práv v nově vytvořené privatizované společnosti Newco. Souběžně s tím firma Baťa požadovala nejen ochranu této společnosti omezováním dovozu, ale i to, aby její 51% účast v Newco byla považována za dolarovou investici se všemi důsledky, tedy i s právem repatriovat tuto investici do zahraničí.

Protože z právních i ekonomických důvodů jsme nemohli tyto požadavky akceptovat, ocitlo se jednání na mrtvém bodě.

Za této situace jsme se obrátili na zahraniční poradenskou firmu Arthur de Little a dohodli s ní spolupráci při vypracování programu restrukturalizace obuvnického průmyslu zahrnujícího i aktivní obchodní plán a doporučení na řešení procesu privatizace za účasti zahraničního kapitálu včetně firmy Baťa.

Tento program byl zpracován a odsouhlasen podniky obuvnického průmyslu a začal se realizovat. S jeho obsahem byli seznámeni zástupci firmy Baťa; při tom byl vyjádřen náš zájem na zapojení firmy Baťa do procesu restrukturalizace výroby.

2. Jednání s firmou Baťa byla vedena z počátku na úrovni centrálních orgánů. Bylo tomu tak především z toho důvodu, že firma Baťa výslovně požadovala, aby jejím partnerem byla česká vláda.

V okamžiku, kdy se začaly projednávat zásady, podle nichž by se měla spolupráce mezi smluvními stranami rozvíjet, jednání se zúčastnilo vedení tehdejšího s. p. Obuvnický průmysl Svit. V další vývojové fázi byla výrobní sféra - u vědomí plné věcné i morální odpovědnosti za rozvoj obuvnického průmyslu - plně zapojena do procesu tvorby strategie restrukturalizace obuvnického průmyslu.

3. Podrobná analýza současného stavu českého obuvnického průmyslu a doporučení, jež z ní vyplývají a jež jsou zahrnuta do programu restrukturalizace, jsou fakticky kolektivním názorem odborníků poradenské firmy a odborných pracovníků výrobní sféry a obchodu. O tom, že zahraniční poradenská firma zapojila do prací na studii z prestižních důvodů kvalifikované pracovníky s bohatými zkušenostmi z obuvnické výroby v podmínkách vyspělých tržních ekonomik, nelze pochybovat. Přitom závěry a doporučení obsažené ve studii mají hodně společného s úvahami o rekonstrukci českého obuvnického průmyslu a obchodu zahrnutými v materiálu "Významný krok do budoucnosti ... " zpracovaném firmou Baťa.

4. V pátek dne 19. 4. t. r., jsem jednal ve Vídni s T. Baťou. Společně jsme posoudili možnosti další spolupráce na restrukturalizaci našeho obuvnického průmyslu a dohodli se, že jednání znovuobnovená ve Vídni, budou pokračovat v pracovních skupinách.