Románová zpráva o stavu Evropy na pozadí střetu civilizací

Vzpomínky na hořkou budoucnost (z doslovu Adama Bartoše)

Už nyní je Čína velmoc, se kterou svět musí počítat. A do budoucna bude hrát roli ještě větší. Islám je náboženství, které díky vysoké natalitě jeho vyznavačů a ještě mnohem více pro svou enormní vůli k moci, působí poslední půlstoletí vrásky nejen západním zemím. A bude je působit i nadále. A levicový liberalismus, třebaže je to ideologie, která v průběhu doby napáchala - skryta pod různými pláštíky - dost škody a zla na to, aby se s ní naše civilizace nadobro rozloučila – je stále určujícím faktorem dnešní doby. Deformuje i nadále myšlení západního světa a nejspíše ještě i nějaký čas deformovat bude.

Z takových předpokladů autor vyšel a vystavěl na nich svůj příběh, který se odehrává v průběhu 22. století. Domyslel různé současné trendy do svých důsledků a na následujících stránkách vykreslil vizi budoucnosti, tak jak si ji představuje. Vizi světa, kde roli světového četníka převezme po Spojených státech právě Čína, a to včetně souboje s radikálním islámem. Ten mezitím opanoval nejen Evropu, ale nebezpečně se šíří po světě ve své odvěké touze přivést veškeré lidstvo zpět do náruče Alláhovy.

...

Na romanetu Žluté nebezpečí přesto není nejzajímavější to, že s islámem bude soupeřit právě Čína, od které bychom to – viděno dnešním úhlem pohledu – vůbec nečekali. Mnohem zajímavější je totiž popis možných událostí, těch zprvu nenápadných změn a jemných posunů, které nakonec ve svých důsledcích uvedou celou Evropu - včetně naší země - do područí islámu. Nebude to vojenský zásah ani teroristický čin, který by obyčejné Čechy, Němce, Francouze a další evropské národy přinutil vzdát se vlastních tradic a přijmout za své cizorodé primitivní pouštní náboženství. Bude to však mnohem spíše ekonomický tlak, vidina určitých výhod, spolu s řízenou osídlovací kolonizací ze strany muslimů, kteří nejprve nenápadně zaujmou pozice v místních firmách či firmičkách (ti schopnější) nebo se jen obyčejně přistěhují a rozplodí (na což stačí i ti méně schopní), dokud svou vysokou porodností časem demograficky nepozmění tvář i té nejposlednější zapadlé vesničky. To vše, zkombinované s tradiční lhostejností a pasivitou, stejně jako s určitými sympatiemi konzervativně zaměřené části veřejnosti, která bude znechucena důsledky levicově liberální výchovy a ochotně přijme tradiční hodnoty, které islám nabízí – otevře cestu nadvládě rozzlobených vousatých mužů.

Svědectví o tom, kterak tyto změny do společnosti nepozorovaně pronikají, aby ji posléze celou vnitřně rozložily, je asi nejsilnějším poselstvím celé knihy. Dějovou linií prostupují vzpomínky na budoucnost, na dobu, kdy se islám stal/stane dominantní silou i v našich zemích. Hlavní postavy příběhu zde odkrývají pohnutky, které vedly je nebo jejich blízké ke změně hodnot a náboženství. U někoho to bylo/bude z přesvědčení, u mnoha jiných pak z vypočítavosti, u ještě větší části společnosti jen z obyčejné pohodlnosti – podřídí se, aby měli klid, ač je ve skutečnosti nová ideologie bude zajímat pramálo.

...

Naše civilizace je zkrátka na šikmé ploše. Přesvědčena o tom, že je ta nejosvícenější a nejpokrokovější, nevidí, že vjíždí do tmavého tunelu svého zániku. Historie se totiž opakuje, a tak, když autor vrství svůj příběh, nemusí pouštět svoji fantazii příliš daleko. Stačí jen znát lidské dějiny a dívat se pozorně, umět číst mezi řádky.

Takový nadhled nám ale v dnešní uspěchané době chybí. Posuzujeme věci jen z hlediska okamžitého prospěchu a nejsme ochotni si připustit, že myšlenky mají své důsledky. Právě o tom, že i nepatrné věci vedou nakonec k bolestivým a někdy i nevratným společenským změnám, je tato kniha. Nakonec sice skončí dobře, ale tím bychom se neměli nechat ukolébat, jedná se přece o sci-fi. Realita může být o poznání krušnější.

Kniha v pevné vazbě s lakovaným přebalem má rozsah 336 stran.

Vyšlo v září 2007