Nakladatelství Na Vidžíně

Vidžín 50, Úterý, Plzeňský, 330 41, Česká republika

Vážený pane nakladateli, dostal jsem od paní Vlasty Bakalové její knížku Koně mého otce a mimo jiné mě mile překvapila (jako bývalého dlouholetého nakladatelského redaktora) krásná fyzická podoba publikace: grafika a barevnost desek, materiál hřbetu, nemluvě o grafické úpravě stránek a ilustracích. (Jako neznalec jsem doposud ani neznal Vaše krásnolipské nakladatelství, natož edici Bagatela, ve které už vyšlo 13 svazků.) Gratuluju! … Přeju nakladatelství hodně úspěchů a radosti (což zní v dnešní finanční situaci možná absurdně) a srdečně zdravím.

Jiří Fiedler, Praha, 31. 3. 2011

Dobrý den, pane Belzo, s odstupem asi 1 roku kdy jsem dočetl knihy J. A. Bati vydané Vaším nakladatelstvím jsem si uvědomil, jak mi chybí další a další příběhy, vysvětlení a vyprávění a potažmo vzory chování, myšlení, práce a naděje vyskytující se v těchto knihách, a tak jsem se chtěl zeptat, zdali budete v blízké době opět něco od J. A. Bati vydávat, abych si mohl knihy objednat a těšit se … Moc děkuji za Vaši snahu publikovat tyto díla, pro mě je jejich čtení jako pohádka a jak jsem již viděl na Vašem webu reakce posluchačů, nejsem sám kdo se při jejich čtení neubrání slzám, úsměvům, rozechvění a snům … (dětství jsem prožil v jedné vesnici v Bílých Karpatech a babička - úplně osiřela ve 12 letech spolu s dvěma sourozenci - nám dětem často vyprávěla o své službě jako vychovatelka dětí pana Laty ve Zlíně), jak lidé tehdy žili, bydleli, jak Zlín vypadal … Za socialismu jsem si často říkal, že vlivem stáří přeháněla a nepamatovala se. Tyto roky se slzami v očích a skřípěním zubů při čtení všech publikací o Zlínu a Baťových závodech si musím přiznat, že měla ve všem pravdu, že ten svět reálně existoval. Pro mě je to obrovská výzva a jasné světlo každodenního života osobního a pracovního, ty ideály, na kterých to všechno vybudovaly a postup kterým to tvořily. Současné publikace o tom jak tvořit v průmyslovém pracovním prostředí budoucnost a člověka jsou hluché a prázdné ve srovnání s tím, jak tvořili oni. Děkuji a mějte se krásně.

Zdenek Jarolímek, 16. 2. 2011

Náhodou jsem v prodejně knih Neoluxor narazil na pozoruhodnou knihu Spravedlnost mocných. Byla zastrčená mezi politickou literaturu, i když sem rozhodně nepatří. Autor zpracoval snad stovky kauz policistů, či soudců od drobných až úsměvných zlodějíčků ve státní správě až po podvodníky a vrahy v policejních uniformách včetně zločinců v talárech. Překvapilo mě, kolik informací musel autor nasbírat a ověřit z několika zdrojů, než se odvážil knihu vydat. Zřejmě si je jistý, protože každá z kapitol hrozí trestním stíháním za pomluvu. Jen namátkou zmiňuji kapitoly o Stanislavu Grossovi, Miroslavu Šloufovi,Miroslavu Platilovi (současný šéf fotbalistů Slávie) nebo popisy kauz předsedy Ústavního soudu Rychetského a předsedkyně Nejvyššího soudu Brožové. Zaujal mě i překvapivě jiný názor na známé kauzy Radovana Krejčíře, Tomáše Pitra a Vladimíra Železného a mnohých dalších. Autor s překvapivou přesností i předvídá konečné rozsudky u kauz, které v době vydání díla nebyly známy. Kniha je psaná čtivě a nechybí v ní ani lehká nadsázka a ironie. Jen by mě zajímalo, kdo se pod jménem autora skrývá, protože jméno Petr Horálek jsem nikde neslyšel.

Ivan Dostálek, Ústí nad Labem, 18. 10. 2010

Kniha Spravedlnost mocných mě překvapila. Je dobře a čtivě napsaná. Četl jsem ji celou noc. Je to jedna z mála literatur faktu, která se nebojí zaměřit na špatnou práci policistů a soudců. Pobavil mě i žebříček největších ochlastů a opilců z řad policistů a justice. Jedno mě ale zarazilo: absolutní absence jakékoliv reklamy, či zmínky o knize. Žádná recenze, ani špatná, žádné trestní oznámení na autora, či nakladatele. Přitom pokud jsou uvedené údaje alespoň z poloviny pravdivé, tak bych očekával vlnu žalob a ono nic. Dokonce ani soudkyně Horváthová, kterou autor nazývá bestií v taláru, neozval se nikdo. Vysvětluji si to tak, že údaje jsou pravdivé a postižení to nechtějí mediálně připomínat. Ticho kolem knihy je zřejmě výsledkem cenzury novinářů, hlavně z MF DNES o kterých píše autor s despektem a odhaluje jejich nesolidní praktiky, které vydávají za investigativní novinařinu. Kdybych si náhodně nekoupil magazín TV Pohoda, kde byla na tuto knihu drobná recenze, nikdy bych se o ni nedozvěděl. Trvalo mi dost dlouho než jsem ji sehnal. Nechci autorovi nějak moc lichotit, nebo mu dělat reklamu, ale myslím si, že je mnohem zajímavější a lépe napsaná, než všichni ti Kmotři od pana Kmenty. O těch se však ví. S pozdravem

Lumír Pacovský, Praha, 12. 10. 2010

Dobrý den, právě jsem dočetl knihu vašeho nakladatelství „Spravedlnost“ mocných. Naprosto úžasná knížka o průserech našich OČTR; prostě, kdo nezažil, neuvěří, že něco takového je možné … Určitý velmi jednostranný postoj vůči ČSSD (oprávněně negativní) a ODS (neoprávněně kladný) se dá díky množství kvalitních informací jaksi prominout … Já (a nejsem sám) si zase nesmírně vážím odvahy, s jakou byla tato kniha vydána, tj. můj známý Ing. Jiří Fiala z K213 je za podobnou aktivitu, tj. kritiku justice již druhý měsíc nezákonně ve vazbě … Děkuji a jsem s pozdravem. František Huček, 9. 6. 2010

František Huček, 9. 6. 2010

Dobrý den, přečetl jsem knihy Román života a Těžké časy. Osvěžily mě tak, jako dlouho nic. Smál jsem se, plakal a běhal mi mráz po zádech z toho, co ti Baťovci, lidi z ocele, vytvořili. Děkuji. Byl jsem tam v duchu s nimi, když tvořili dílo, co ještě nikdo před tím neudělal. Nikdy na to, co udělali, nezapomenu.

Marek Vala, Baťov - Otrokovice, 28. 10. 2009

Vážený pane Belzo, chci Vám poděkovat za vydávání Almanachu Odemykání... Je fajn, že i v dnešní "dravé" společnosti jsou nakladatelé jako Vy. S přáním hezkých dnů

František Smetana, Znojmo, 3. 6. 2009

Dobrý deň. Dočítal som práve knižku Ťažké časy a je perfektná! Žijem v Zlíne (3 roky, práca) a úprimne ma šokuje, ako málo ľudí vie, ako to v skutočnosti všetko bolo (S Tomíkom, Tomášom, Antonínom a ostatnými). Dúfam, že sa na knižných pultoch objavia nové knihy, najma o obdobi 1939-1965. Nech sa Vám dobre darí!

Michal Mucska, Zlín, 15. 5. 2009

Zdravím pane doktore Belzo. Ted jsem dočetl tu knihu (Hrdinům se neděkuje - pozn. M. B.) Musel jsem to číst pomalu, vracet se, aby mně neunikly některé souvislosti. Zatím se to pomalu vstřebává. Po pravdě? Úplný ŠOK!!! Já jsem tušil, že v Česku (i v jiných bývalých socialismech) došlo k dělení "majetku", ale netušil jsem, že to může být v takovém měřítku!! Pokud bude ještě něco uveřejněno o panu Hučínovi, dejte mi prosím vědět. Možná později napíši více, pokud to má nějakou cenu. Napřed to musím "strávit"!! Srdečně zdraví

Vladimír Kalaš, Kanada, 22. 3. 2007

Nové vydání (Za obchodem kolem světa - pozn. M. B.) si zavedeme do knihovny hned vedle původní verze. Neodpustím si ovšem jen malou poznámku k Doslovu, který je oslavou jména JAB a jeho činů a není zde plně doceněna role zakladatele a dalších spolupracovníků bez, nichž by firma Baťa i Jan  nikdy nedosáhli takových výsledků. Myslím, že zbytečně svou jednostranností rozdělujete lidi na dva tábory, přičemž si neuvědomujete, že firma Baťa byl živý organismus založený na spolupráci a ne postavený na kultu osobnosti.

Ing. Pavel Velev, ředitel Nadace Tomáše Bati, Zlín, 9. 1. 2007

Můj synovec mi poslal zajímavé prohlášení o panu Janu Baťovi od jeho dcery paní Evy Baťové (Edity - pozn. M. B.), které bylo na www.fragmenty.cz a pojednává o tom, že Jan A. Baťa s nacisty nekolaboroval. Bydlím sice od r. 1956 na opačném konci republiky, ale jsem Zlíňák a vždy se tak cítím. Vzpomínám si, že můj taťka, někdy asi v letech 1949 či tak nějak (jsem ročník 35), když se o kolaboraci J. A. Bati hodně mluvilo, tak říkal, že je to naprostý nesmysl a jde jen o to Baťu pošpinit a odůvodnit znárodnění koncernu. On totiž celý svůj život pracoval u fy Baťa, znal se dobře s panem Čiperou, Dr. Holým (tomu nemohl přijít na jméno) a ještě s jedním, myslím že se jmenoval nějak jako Vavroušek (Vavrečka - pozn. M. B.) či tak nějak. Takže mu prostředí u Bati bylo asi dobře známé. Nemohl nikdy pochopit, že se může taková lživá špína šířit ne o nevinném člověku, ale dokonce i o takové osobě, která protihitlerovský odboj podporovala.

Při návštěvě mé rodiny vloni (či už předloni?) ve Zlíně jsem si s velkým zájmem prohlédl výstavu o J. A. Baťovi, která byla ve zlínském muzeu. Mám také knihu od J. A. Bati Budujme stát pro 40 milionů lidí a je zajímavé vědět, jaká naše vlast mohla být. Velmi zajímavá je i kniha od spisovatele literatury faktu Miroslava Ivanova Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, která byla vydána v nakladatelství Lípa ve Vizovicích r. 2000. Myslím, že jakmile opadnou povolební půtky okolo sestavení nové vlády, tak by bylo dobré popularizovat vše to dobré, co J. A. Baťa udělal a to jak knižně, tak i na internetových stránkách. Myslím, že je žádoucí, aby se naše veřejnost konečně dověděla pravdu a nebyla mystifikována sprostými výmysly a pomluvami o velkém člověku.

Stanislav Zelina, Aš, 26. 12. 2006

Vážený pane Belzo,včera jsme se na chvíli setkali na veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde mě upoutala moc pěkně vydaná sbírka básní Jarmily Týnkové PAVOUČÍ. Už jen letmé nahlédnutí a přečtení pár básní mě vedlo k tomu, že jsem se dost nepatřičně zeptal, jestli by se případné moje poznámky k Vámi vydané sbírce dostaly k autorce. Přisvědčil jste... Knížky jsou mojí celoživotní láskou a stále sleduji všechno, co se v této oblasti děje. Nestačil jsem se Vás zeptat na nějaké další okolnosti spjaté s Vaší nakladatelskou činností. S ohledem na celkovou situaci na našem knižním trhu si však v každém případě vážím Vaší nakladatelské statečnosti a toho, že jste byl schopen přivést na svět takovou sbírku...

Otakar Lanc, Český Brod, 15. 10. 2006

Vážený pane Belzo,v létě jsem jedním dechem přečetla Vámi vydanou knihu Jana Antonína Bati Za obchodem kolem světa. Už předtím jsem četla knihu Svět porozumí a musím Vám touto cestou co nejsrdečněji poděkovat za Vaši práci a snahu o očištění jména velikána, který je dosud neprávem opomíjen snad právě proto, že jeho myšlení a činy byly tak nadčasové, že se bohužel nemohly ve své době setkat s pochopením těch, kteří zůstávali daleko za ním. Jan Antonín Baťa byl jedním z těch, kteří byli násilím umlčeni slabšími, aby se tak zabránilo jejich všeobecně známé oblibě a pokus vymazat jeho jméno z našich dějin se po mnoho let bohužel úspěšně dařil. Podobně se náš národ odvděčil už předtím i M. R. Štefánikovi a mnoha dalším. Mám proto velkou radost, že se na tyto osudy nezapomíná. Fakt, že mladí lidé jako Vy, cítí potřebu uvádět věci na pravou míru a nesmířit se s historickými nepravdami mne posiluje.

Patřím sice k pamětníkům (překročila jsem osmdesátku ), a1e kniha Jana Antonína Bati se mí dostala do ruky poprvé a jsem šťastná, že jsem měla tu možnost si ji přečíst. Nadšeně ji půjčuji známým i sousedům a snažím se tak šířit tyto informace dále protože kniha bohužel nepatří k těm, které by bylo vidět ve výkladech všech knihkupectví, jak je tomu u řady mnohem méně zajímavých titulů. Naštěstí tento nedostatek je dnes zmírněn internetem a snad se v každé rodině najde někdo, kdo ty starší, kteří k němu nemají přístup, může informovat, jak to v mém případě dělá moje dcera.

Marie Hanzalová, Strakonice, 24. 9. 2006

Vážený pane Belzo,dovoluji si Vám touto cestou srdečně poděkovat za všechno, co děláte na podporu snahy o očištění jména Jana Antonína Bati. K prvým pravdivým informacích o historii fy Baťa jsem se dostal náhodně před asi 15ti léty. Od té doby se snažím doplnit svou malou bibliotéku a videotéku o všechny další dostupné tituly a načerpat z nich co nejvíce optimistických podnětů do dalšího života. Předtím se mi při slově Baťa vybavily pouze fragmenty šíleného filmu "Botostroj", který jsem zhlédl někdy v 50tých létech jako školou povinné dítě a zatím marně pátrám po jeho digitální kopii. Také se pokouším pravidelně nakazit ozdravným bacilem opravdových Baťovců svou rodinu, kamarády, známé a donedávna ještě všechny spolupracovníky v naši firmě, ve které jsem svůj podíl nedávno předal svému synovi. 

Je až neuvěřitelné, jak bolševický režim dokázal zlikvidovat silný a pozitivní odkaz mnoha Velkých Čechů, ke kterým pan Jan Antonín Baťa bezesporu patřil. Ještě jednou upřímné díky a přeji hodně zdraví a zdaru do další práce.

Jiří Král, Ostrava - Třebovice, 27. 7. 2006

Vážený pane Belzo,právě jsem dnes ráno dočetl Cestu kolem světa J. A. Bati v roce 1937 (doufám, že jako jeden z prvních) a hned se chci s Vámi podělit o pár dosud čerstvých dojmů. Četl jsem zvolna a dělal si poznámky, ke kterým se míním všelijak vracet. Velice souhlasím s doslovem Edity Baťové i s Vaší poznámkou. Je to opravdu mimořádná kniha, kterou by měli znát hlavně naši podnikatelé a samozřejmě také politici. Vyzdvihuji Baťovu pozornost Japonsku, jemuž je věnována cca 1/4 knihy, Baťovo sociální cítění, jeho vztah k zaměstnancům, jeho progresivní využití letectví, jeho vlastenectví, atd. Doufám, že si o knize s Vámi někdy více popovídám. Teď je opravdu nejdůležitější dostat knihu do veřejnosti a nějak významně pohnout s Baťovou rehabilitací a tak si přejme pokrok v této věci. Vydáním této knihy jste vykonal opravdu heroický nakladatelský čin! Knihu budu doporučovat, půjčovat známým, pokud budou mé síly a schopnosti stačit.

Ing. Václav Zábrša, Brno, 26. 7. 2006

Vážený pane Belzo, moc ráda jsem si přečetla knihu Svět porozumí a poté se mi podařilo dostat z Vizovic i knihu Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. Bylo mi smutno nad osudem Jana Bati a chtěla bych Vám touto cestou srdečně poděkovat za Vaše snahy o očistu jeho jména. Bez dvou shora jmenovaných knih by dodnes většina lidí měla ten nejasný pocit, že Baťů bylo sice několik, ale přesně se neví, který byl který a jeden z nich snad byl dokonce… atd. - nejde mi to ani napsat! Řadě svých známých jsem byla díky oběma knihám schopna ujasnit hodně věcí, ve kterých neměli jasno a které nám byly po dlouhá léta zamlčeny. Bohužel ani dnes se řada informací nedostává k mnoha lidem a proto si velice vážím Vaší práce, kterou,  jak jsem si přečetla na Vašich stránkách (jsem moc ráda, že jsem je našla!), děláte jen jako vedlejší. To jí ale rozhodně neubírá na významu. V poslední době se nemohu ubránit dojmu, že přes množství nejrůznějších knih, které vychází, ty nejdůležitější jsou vydávány jen díky nadšencům a řada opomenutých osobností na takové nakladatele ještě stále čeká. Ale to už by bylo jiné téma. Přeji Vám hodně štěstí a síly a nám čtenářům hodně Vašich dalších knih, na které se těším.

Marie Jelínková, Praha, 1. 3. 2006

Vážený pane Belzo! Dostal jsem pozvánku na uvedení knihy básní na Žižkově 21. 1. Omlouvám se: po dlouhé mezeře musíme konečně nastoupit na zásadní zimní práce na zahradě (zmlazování, průklest...) Jsem rád, že se Váš podnik rozbíhá. Jsem zvědavý, kterým směrem půjde Váš nakladatelský zájem. Do tohoto roku přeju Vám úspěch!

Ludvík Vaculík, Praha, 17. 1. 2006

Vážený pane Marku Belzo, přeju Vám pěkný den. Se zájmem jsem si přečetl knihu Svět porozumí, doplnil a rozšířil jsem si tak znalosti o firmě Baťa. Jsem absolventem SPŠ strojnické v tehdejším Gottwaldově, nyní Zlíně a právě na internátě jsem našel v knihovně knihu "Dějiny Baťova koncernu". Tu jsem si tehdy s velkým zájmem přečetl. To byla asi moje první kniha o této firmě. Pak jich bylo více včetně té Vaší "Svět porozumí". Zde se v poznámkách mnohokrát zmiňujete o "Knize výroby", v závěru o ni hovoří také J.A. Baťa. Je možné do této knihy alespoň nahlédnout, zachovala se někde, když byla vydána jen údajně v patnácti exemplářích? Pokud se zachovala,neuvažujete o jejím vydání? Dále mi prosím sdělte, zda už vyšel "Dovětek" od dcery Jana Antonína Bati ke knize PhDr. Ivanova "Sága o životě a smrti Jana Antonína Bati a jeho bratra Tomáše".

Jen pro připomínku, v roce cca 1991 vyšel myslím že v tehdejších Lidových novinách velký článek o pokusu Tomáše Bati mladšího získat zpět továrny ve Zlíně. Jeden z vysoce postavených pracovníků tehdejšího ministerstva průmyslu tam už tenkrát velmi obsáhle vysvětloval jak to bylo se závětí T. Bati staršího. Nebylo by od věci tento článek v archivu LN najit. Na pomoc ku řešení tohoto případu byli totiž povoláni právníci z první republiky, odborníci na hospodářské právo a dědické právo. Jejich závěr už tenkrát zněl: "Prodej firmy Baťa podle závěti T.B. staršího J.A. Baťovi byl v souladu se zákony první republiky! Tomáši Baťovi mladšímu nelze majetek zlínských závodů vydat, neboť mu nikdy nepatřil, patřil jeho stryci J.A. Baťovi." Jako perličku k tomu přidali, ze to byl ze strany T. Bati staršího perfektní daňový únik, ale právně to údajně nebylo napadnutelné, údajně to bylo čisté. Ale to jsem odbočil, mě zajímají "Kniha výroby" a kniha "Dovětek", zda už vyšla a pokud ne, tak kdy vyjde. Dekuji Vám předem za kladnou odpověď. Přeju Vám pěkný a ještě hezčí den.

Ing. Lumír Flekač, Valašské Meziříčí, 15. 8. 2005

Vážený pane Belzo, hlásím se po čase, neboť jsem si všiml v Lit. novinách 30/05 avíza na Vaši knihu Dovětek. Hned jsem ji koupil a přečetl. Některé části jsem znal, i z Vašich materiálů, takže jsem hlavně ocenil přílohy Lex Jan A. Baťa (přivítal jsem m. j. zmínky o Mašínech, s jejichž případem jsem se konečně důkladně seznámil v knize J. Nováka Zatím dobrý) a Režim Beneš - Gottwald. Protože ve stejných LtN 30/05 byl rozhovor s Ant. Bajajou, kde on v závěrečném odstavci slibuje svou další knížku o zániku zlínské buržoazie v 50. letech, tak jsem hned napsal dopis Literárním novinám i A. Bajajovi, který Vám přikládám v příloze. Také jsem se konečně podíval na Vašem internetu na vše, co tam bylo, přečetl si o pochybné oslavě narozenin T. Bati, ohodnotil jsem na Gabretě téma Němci u nás (toto také dosti sleduji) a poznal jsem se na fotografiích ze Skleněné louky. Přeji Vám hodně sil a elánu ve Vaší činnosti, v případné Vaší odpovědi bych si přál podrobnosti ke kap. II. knihy Dovětek a zůstávám Vaším příznivcem.

Ing. Václav Zábrša, Brno, 2. 8. 2005

Vazeny priteli Marku, je pro nas tez dulezite jak se dnes stavi verejnost po vydani knih a dokumentare. Prosime Vas o co mozno nejvice podrobnosti. Jsme zde daleko a informace jsou pro nas stale mensi a zdlouhavejsi. Je pro nas tezko prijmout takovou lhostejnost po uplynuti ctyriceti let. Muzeme i porozumet economickym otazkam ale nase nejdulezitejsi prani  bylo od zacatku rehabilitace cestneho jmena naseho otce ale, zda se, ze to nikoho neobtezuje. Nevdek lidi a narodu vola do nebe. Ovsem, kdo by si vzpominal na cloveka zesnuleho pred ctyriceti lety. I pres vsechny zasluhy ktere slouzi narodu do dnesniho dne. Je mozne ze city spravedlnosti a dokonce vlastenecvi bylo uplne vykoreneno  ze srdci naseho lidu? Ponecham zde moji otazku. Odpustte ze jsem zde vyjadrila moje rozhorceni ktere mne pomalu dusi. Prosime Vas, poslete nam podrobnosti ohledne situace a take ohledne Vasich aktivit.Jak se dari panu Jaroslavovi? Styska se mi po jeho poznamkach. Pozdravujte ho ode mne srdecne. Prejeme vse dobre Vam a Vasim drahym a budeme se tesit na zpravy od Vas. Pozdravuje zvedave a pratelsky Edita

Edita Baťová de Oliveira, Brazílie, 17. 6. 2005

Zdravím, pane Belza náhodně jsem se dostala na www Týnkové Jarmily a moc se mi líbily ty její básničky... Předem děkuji, mějte se moc hezky, na té fotce jste moc sympatický (Uvádíte mne do rozpaků, mnohokrát děkuji. M. B.) ... Přeji pěkný den, pane Belza dnes knížka přišla, opravdu je v ní ten nejlepší výběr básní, líbí se mi moc a tak jsem si dovolila malou propagaci na mých www, v této rubrice: http://yorika.czweb.org/verse.htm

Věra Kuncová, Jaroměř, květen 2005

Vážený pane, díky nedávným vzpomínkovým pořadům a článku jsem získal informaci a následně i knížku o J. A. Baťovi z Vašeho nakladatelství. Je to jeden z mála či dokonce snad jediný v Čechách zveřejněný knižní titul o tomto rodu či z jejich pera. Velice mne dílo zaujalo a budíž vám za presentaci dík. Dokonce, díky panu Křečkovi, hlavnímu účetnímu u firmy Baťa držím unikát Průmyslové město (č.37). Mám za to, že všichni, kteří pracují a šíří fakta, musí tyto doplňovat a upřesňovat. Proto mi dovolte upozornění na odchylky které v tomto díle nacházím:

a) Str. 3. odst. "Trockého armáda".  Všechny historické materiály hovoří o Tuchačevkého DRRA  viz. na př. Viktor Suvorov  Očista. Tuchačevský, který byl, jako bývalý příslušník Rudé jízdy, od občanské války náčelníkem vojsk resp. náčelníkem štábu DRRA a který velel i tažení do Polska v r. 1920.

b) Informace autorem uváděná na Vaší str. 40 není přesná. V původních "Baťovských materiálech", jakož i v díle Miroslava Ivanova Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše na str. 73, jakož i ve vzpomínce zmíněného již pana Křečka je vždy uváděno snížení mezd a platů (kmenových) zaměstnanců v r. 1922 pouze o 40%. V tom byl právě tem fígl Baťova úspěchu! Myslím, že mnou uvedené upozornění na odchylky, po ověření, patří někam do poznámek v uvedeném titulu. Podávám Vám, vážený pane tyto informace a jsem s pozdravem.

Ing. Rostislav Oliva, Liberec, 4. 10. 2004

Dobry večer, příteli, byť se zpožděním. Knížka je vytištěna poctivě a čte se dobře. Někdy se vás optám, proč to je, že se většina dnešních knih upravuje podobně: stránky se zbytečně širokým okrajem jsou skoro povinností, přitom - kdyby se zvolil okraj menší, mohlo být o to větší písmo a papíru by se spotřebovalo úplně stejně. Možná by se spotřebovalo víc barvy. Je toto důvodem, proč se přitom nemyslí na spíše se šířící nežli pomíjející vady zraku, krátkozrakost i dalekozrakost?Ale možná je zde nějaký jiný důvod technický - skládání tiskových archů nebo problémy s jejich řezáním... prostě až jednou bude čas, povíte mi to.

Pavel Hajný, Praha, 26. 7. 2004

Vážený pane Belzo, nejprve přijměte omluvu za zpožděnou odpověď na Váš dopis. Dostávám takové množství korespondence, že není v mých silách odpovědět vždy včas.Přirovnání případu Jana Bati k případu Alfreda Dreyfuse je pravděpodobně výstižné, a máte pravdu, že Francie tehdy dokázala tento svůj justiční omyl přiznat. Případ pana Jana Bati, jak já si myslím, potřebuje velmi schopného právníka, který by měl čas a vůli prostudovat všechny dosažitelné podklady a doporučit optimální řešení. Byl bych velmi potěšen, kdyby jméno tohoto významného Čecha bylo očištěno. Ve své nynější malé kanceláři žádného právníka nemám, ale ujišťuji Vás, že se o další vývoj tohoto případu nepřestanu zajímat. Přeji Vám, vážený pane, abyste byl v roce 2004 zdráv a dosáhl svého cíle, tj. očištění jména pana Jana Bati.

Václav Havel, Praha, 26. 1. 2004

Obsah košíku

Košík je prázdný

Vyhledávání