Poselství zaniklého světa

Prorockou trilogií bychom mohli nazvat monumentální triptych Vlastimila Podrackého, jehož časový záběr překlenuje téměř pět tisíc let dějin lidstva. Přesto – či právě proto – promlouvá varovně k člověku naší doby, pokud je ochoten slyšet. Žánr vědecké fikce si obvykle spojujeme s představami o budoucím vědeckém a technologickém rozvoji lidstva. Autor je si však vědom, že hodnota těchto poznatků a vymožeností je ryze instrumentální. Známe cíl, jehož bychom chtěli dosáhnout? To je ústřední téma trilogie.

Děj prvního svazku Žluté nebezpečí nás přenesl do nepříliš vzdálené budoucnosti 22. století. Sledovali jsme příběh jedné rodiny, odvíjející se na pozadí proměňujícího se světového řádu a civilizačních střetů, jejichž prvních brutálních projevů jsme svědky v naší době.

Ve druhém svazku Poslední člověk se Podracký zaměřil na fenomén virtualizace lidského života. Ve 32. století již ustaly civilizační střety a lidstvo se přesunulo do „matrixového“ světa. Zůstala otázka, zda ještě někde žijí skuteční lidé.

Třetí svazek Sodoma a Gomora nás naopak přenáší o tisíce let nazpět. Autor dobře ví, že základní motivy a pohnutky lidského jednání se v proudu dějin – na rozdíl od zmíněných instrumentů – nemění, že „po nás potopa, hlavně si užít“ platilo tehdy jako dnes. Proto může do kulis starověku zasadit příběh veskrze současný a umocnit jej parafrází jedné z nejvarovnějších událostí lidských dějin.

Kniha v pevné vazbě s lakovaným přebalem má rozsah 240 stran.

Vyšlo v prosinci 2009.